Sbírka malých neřestí

Intimní chvíle

Vzdychavé zvuky se linuly místností a já začínala ztrácet kontrolu. Všechno bylo zpomalené a hlasité jako nikdy. Všechny mé smysly byly napjaté a vnímaly každičký detail této intimní chvíle. Intimní chvíle mého spolubydlícího. „Debile!" mrskla jsem polštářem na sádrokartonovou zeď, která byla velice tenká. Polštář padl se tupým zaduněním na zem. Zvuky nabraly na intenzitě a najednou ticho. Do tmy jsem se usmála. Tak jak to bude dneska. Zůstane? Půjde? Zaslechla jsem šouravé zvuky a následně zabouchnuté dveře. Neslyšně jsem vstala z postele s dekou omotanou kolem těla a šla do pokoje spolubydlícího. Měl rozsvíceno a po celém pokoji se válely lůžkoviny. „Musel jsi to tolik prožívat?" ptám se kriticky, ale s úsměvem. Daniel se na mě usměje a dramaticky potáhne z čerstvé zapálené cigarety. Seděl v krásném velkém křesle a vedle něj byl stolek, na němž měl položenou broušenou nádobu, v níž byla whiska. Měl styl. Jeho pokoj hýřil sexem a nemravností a určitě tomu nepomohla naše společná nahota, ačkoli já měla deku alespoň.
„Byl dobrej." Konstatoval Daniel s výdechem dýmu.
„Dneska jsi měl kluka, jo?" ptám se automaticky.
„Spíše chlapa." Zvědavě na něj zvednu obočí. „Potkal jsem ho na baru. Zachovalej čtyřicátník se pohádal s manželkou a jeho dcera se tahá s nějakým debilem. Upřímně, jakmile mi došlo, kdo je jeho dcera měl jsem jasno." Usmál se, jakoby vyhrál loterii.
„To nemyslíš vážně. Ty jsi prase."
„Ty mě něco říkej, Luri."
Nevěřícně jsem zakroutila hlavou. Daniel dokouřil a zatípl cigáro. „Jdeš spát ke mně?" Tenhle návrh mi o poznání zvedl náladu. Natáhl ke mně ruku a pomalu si mě přitáhl k sobě. Deku jsem nechala, aby sklouzla po kůži a odhalila celé mé tělo. Dlaň přiložil pod mé prso a palcem mě ladně hladil, aniž by se dotkl citlivých míst. Mezi našimi těly byla jen jeho ruka, co řídila veškerý děj. Asi je málo holek, co je ochotná se vyspat s klukem, co by před chvíli s mužem. Není to o tom, že bych byla já tak výjimečně zvrácená, ale šlo o Daniela. Je to přesně ten typ, kterého chcete ojet, ale rozhodně s ním nechcete vztah, protože si jím nikdy nemůžete být jistá. Já a Dan jsme pro sebe byli jako stvoření. Milovali jsme život. Milovali jsme lidi. Milovali jsme šukání lidí.

Vyzývavě jsem zvedla hlavu, tak abych mu viděla do očí. Pomalu jsem vázala jeho pohled, tep se mi zvyšoval a dech se tišil. Čas se zpomalil a já se pomalu přiblížila. Jeho ruka se posunula na záda a prudkým přítahem překonal vzdálenost mezi našimi těly. Na prsou jsem cítila jemné šimrání chloupků z jeho hrudníku. Tváří jsem se otřela o mírné strniště na jeho tváří a rty přitiskla na ostré linie jeho rysů. Nechával mě zkoumat detaily, když se nahnul a nastavil mi svá ústa. Neváhala jsem a políbila ho. Jeho rty byly měkké, ale zároveň pružné. Hbitě odpovídaly na mé polibky a naše tempo se rapidně zvýšilo na nejvyšší výkon. Na zádech jsem ucítila i druhou ruku, která šla na věc mnohem rychleji než ta první. Chytil mě pod zadečkem a pomohl se mi vyhoupnout k jeho pasu, kde jsem kolem něj obtočila nohy. Mezi nohama jsem cítila pulzující a připravený nástroj. Bez toho aniž by jsme se přestali líbat se odebral Daniel k posteli a položil mě na záda. Jedním sebevědomým přírazem byl ve mně. Bolestí a zároveň šílenou slastí jsem vydechla jeho jméno. Přirazil, co nejvíce to šlo a zůstal ve mně bez hnutí. Pomalu jsem si zvykala na jeho délku a šířku, když jsem začala pociťovat touhu dodělat to až do řádného konce. Daniel vycítil okamžik a začal se ve mně pohybovat. Pomalu zvyšoval tempo a já ztrácela rozum. Celá postel se hýbala do rytmu společně s námi. V hlavě se mi vybavila vzpomínka na to, jak tu šukal toho chlapa a ozývali se podobné zvuky. Hrozně mě to vzrušovalo až jsem se rozhodla protočit se Danem a jít nahoru. Mohla jsem tak řídit rychlost jeho průniků a pomalu nasedávala. Daniel mi masíroval prsa a já věděla, že to nebude trvat dlouho a podám se mu. Blížili jsme se do finále a já ztrácela pomalu sílu. Lehla jsem si na jeho hrudník a předala mu tak řízení. Něžně jsem ho kousala do krku a vyvrcholení přišlo i s hlučným výkřikem. Daniel mě nechal ležet na sobě a objal mě do své velké náruče. Díky zpocenému tělu mi začínala nýt zima a naskočila mi husina. Daniel si mě chytil a nahnul se na zem pro deku bez toho, aby ho ze mě vyndal. Společnými silami jsme se přikryli a usnuli ve společném objetí.

Ráno

Probudila jsem se u Daniela v pokoji. Nahá. Kolem byl všude bordel. Postelový bordel. Už tu nebyl. To bylo normální. Měli jsme stejné rozvrhy, ale každý hold jinou pracovní dobu. Vstala jsem a šla do sprchy. S ručníkem ve vlasech a s druhým omotaný kolem těla jsem vyšla z koupelny odhodlaná uklidit náš byt, než se vrátí naši další spolubydlící. Začala jsem u Dana a pokračovala přes kuchyňku až do obýváku. Při uklízení mi ručník překážel, tak jsem ho nechala ležet s tím, že to není prokrastinační a pak ho uklidím. Zrovna jsem přerovnávala cédéčka, když mě někdo pohladil po holém zadku. S jeknutím jsem vyskočila a otočila se na narušitele. Stál přede mnou Adam. S Adamem jsem zkoušela chodit, ale nějak nám to nešlo. Nechápal mé potřeby a já zase ty jeho.
„Ahoj." Nadšeně jsem ho objala.
„Rozhodli jste se s Danielem hrát zase nějakou šílenou hru, že tu uklízíš nahá?" ptal se s pobavením, ale s kapkou žárlivosti.
„Ne ne, jen uklízím, než přijedete." Říkám na svou obranu.
„Ok. S tím můžu žít, kočko." Pořádně mě obejme a něžně políbí.
Já nemám problém se sexem, ale on ano. Nespí se mnou jen tak, ale protože mu na mě záleží a přál by si tam něco víc. Já vím, že tomu moc nepomáhám, když tu chodím nahá, ale já to neplánovala. Pomalu se ho pouštím a jdu se obléknout k sobě do pokoje.
„Kafe?" křičí na mě Adam.
„Jasný, hned přijdu."
Adam nikdy nepřijal, že jsem i na kluky tak na holky. Neustále se mě snažil změnit a přitom to bylo tak hezké, když jsme spolu začínali. Přiznávám, že se nemusel s Danielem, ale to bylo tak nějak pochopitelné. Dan je moje nejbližší osoba na celém světě a jediná rodina, kterou výdám. Ne, že bychom byli pokrevně spříznění, jen ho znám od dětství a vždy nás něco drželo spolu. Možná orientace a otevřené myšlení.
„Tak jak bylo na kurzu?" ptám se zájmem Adama.
„Šlo to, ale už mě přestává mořská biologie bavit. Mám asi mořskou nemoc."
„Tak to je blbé, ne?" začnu se smát a Adam mě zpraží pohledem s lehkým úsměvem.
„Co vy? Nějaké novinky tady?"
„Ani ne" odpovídám váhavě „Dostala jsem nabídku na novou stáž." Přiznala jsem nakonec.
„To je úžasné a kde?" ptal se nadšeně Adam.
„V internetovém časopisu pro mladé dospělé."
„Co to zahrnuje za práci?" vyzvídal.
„Pořádně nevím, asistentka pro prodej a nějaké marketingové věci. Nic velkého."
„Myslím, že to podceňuješ, Lurie." Řekl vážně.
Musela jsem se usmát nad tím oslovením. Lurie, tak mi říká jen mamka, když s ní mám jeden povinný hovor za rok přes skype.
„Uvidíme, co z toho bude." Uzavřu naše téma. Zabrněl mi telefon. Zpráva.

Lásko, dlouho jsem tě neviděla. Jsem ve městě, nechceš si zahrát, než pojedu zpátky do školy? Ráda bych obhájila slastné vítězství. Třeba i dvakrát. Ozvi se.