3- Hádka?

1.8K 85 6
                                    

S Carterem jsem byla veku až do večera. Potom jsem se s ním rozloučila, dala mu číslo a odešla domů. Chtěla jsem se potichu dostat do pokoje ale někdo mě bohužel slyšel.

,,Jé, ahoj Angel" usmál se Niall.

,,No nazdar" procedila jsem skrz zuby. Už jsem se otáčela že odejdu ale tentokrát mě zastavil hlas Zayna.

,,Kde si byla?" zeptal se.

,,Venku" pokrčila jsem rameny.

,,S kým?" zeptal se zase.

,,S Carterem" odpověděla jsem.

,,S jakým?" zvedl obočí.

,,Tohle je výslech nebo co sakra? Tak jsem byla venku, no a?" vyjekla jsem.

,,Nebuď drzá, já jsem starší a jsem za tebe zodpovědný" zamračil se.

,,Tak se nade mnou nepovyšuj, chováš se jako bych byla nějakej sedmiletej parchant kterého by si musel chránit" prskla jsem a odešla do kuchyně.

,,Tak se jako ten parchant nechovej, jsem tvůj bratr tak se podle toho chovej" došel za mnou. Kluci se nasáčkovali mezi dveře aby nás slyšeli.

,,Celý život jsem vyrůstala s rodiči a se ségrou, bráchu jsem neměla ani jsem ho nepotřebovala. Jo, někdy jsem chtěla staršího brášku který by mě chránil. Když jsem byla menší malovala jsem si jak by mohl vypadat a do deníčku si psala jak by se choval. Vysnila jsem si krásného zelenookého černosvláska který by byl romantický, milí, pomáhal by rodině, měl by krásnou přítelkyni a co se splnilo? Skoro nic. Nejsem tu moc dlouho abych posoudila jak dobře se chováš ale už jsem si stihla na tebe udělat obrázek. Zatím na tebe spadá jen to že jsi černovlasý" dokončila jsem svůj projev a vzala si jablko. Zabouchl dveře aby sem kluci neviděli a došel ke mě. 

,,Ty mi nebudeš říkat jaký jsem a nejsem, já jsem tady ten starší a já jsem ten kdo tě má v péči tak si laskavě hlídej co mi řekneš" zavrčel.

,,Nebo co? Vyhodíš mě na ulici? Zbiješ mě? Jako promiň ale nejsem malé děcko abys na mě vytáhl vařečku. Já nebudu skákat jak ty pískáš" zakroutila jsem hlavou. Jen se víc zamračil a vlepil mi facku. ,,Myslela jsem si že nebudeš moc svatý. Nějaký policajt říkal že si hodný a že by si nikdy nevztáhl ruku na holku. Asi se mýlil" naklonila jsem hlavu. Líčko mě nepříjemně štípalo. 

,,Angel... já.." začal koktat.

,,Co ty Zayne? V novinách se sice píše že si Bad Boy, ale že dokážeš zbít i holku se tam nepsalo. Je mi líto že zrovna násilník jako ty je můj příbuzný" poslední větu jsem zašeptala když jsem kolem něj procházela. Otevřela jsem dveře a viděla kluky kteří spadli na zem. Protočila jsem očima a šla nahoru do pokoje. Otevřela jsem balkonové dveře a vyšla ven. Že mám balkon jsem si všimla teprv ráno jak jsem se vzbudila. Svezla jsem se po zdi na zem a začala jen tak koukat před sebe. Nemám ráda když se nade mnou někdo povyšuje a když něco není tak jak chci já. Rodiče byli zvyklí že občas jsem něco neudělala tak jak oni chtěli, vždy nad tím jen mávli rukou nebo se plácli nad mou blbostí do čela. Jo, občas jsem něčemu nerozuměla a udělala to úplně naopak než oni chtěli.  Zayn je jiný. Musí být po jeho a to vždycky. Ale nemůže vždycky dostat to co on chce a já nebudu skákat jak on píská. Nejsem jeho pes abych poslouchala na slovo. 

Na balkoně jsem byla asi ještě deset minut než jsem odešla dovnitř protože mi byla zima. Vysprchovala jsem se, odlíčila se a oblékla si pyžamo. Nastavila jsem si budík na 6 a chvíli se jsem tak válela. Potom jsem usnula. 

Vzbudil mě ten otravný budík. Nesnáším vstávání do školy. Sedla jsem si, protřela si oči a zívla si. Vstala jsem a došourala se do koupelny kde jsem si vyčistila zuby a učesala si vlasy které jsem nechala jen tak spadat na ramena. Nalíčila jsem se výrazně jako každý den: tmavé kouřovky, tmavá rtěnka a všechno ostatní.

Došla jsem do šatny kde jsem si oblékla spodní prádlo, černý crop-top, černé džíny, černý kabát a obula si černé páskové boty na podpatku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Došla jsem do šatny kde jsem si oblékla spodní prádlo, černý crop-top, černé džíny, černý kabát a obula si černé páskové boty na podpatku. 

Do kapsy jsem si dala mobil se sluchátky a šla dolů

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Do kapsy jsem si dala mobil se sluchátky a šla dolů. Vzala jsem si pomeranč který jsem si oloupala a snědla. 

,,Pojď, hodím tě do školy" řekl Niall který se nějakým záhadným způsobem objevil v kuchyni.

,,Díky, se Zaynem bych to asi nevydržela" vydechla jsem a šla za ním do garáže. Nasedli jsme do černé Audi a rozjeli se směrem kde asi bude škola.

,,Těšíš se?" zeptal se.

,,Vypadám na to?" posměšně jsem se na něj koukla.

,,Moc ne" uchechtl se. ,,Proč jste se Zaynem na sebe hnusný?" zeptal se zase vážně.

,,Myslí si že budu skákat tak jak on píská a to já si nenechám líbit" pokrčila jsem rameny.

,,Aha" zamumlal. ,,Víš že si vůbec nejste podobní?" prohlédl si mě.

Síla láskyKde žijí příběhy. Začni objevovat