Světlé časy na dosah

173 24 36
                                    

Pohled Jasona

Zíral jsem do okna a pomalu se připravoval na spánek.

Jsme jen kousek od města s naší skupinou. No rozhodli jsme se  přespat noc. Je Léto takže zůstat pár nocí v pohodlí je víc než příjemné.

Ellie: Ťuki ťuk

Ellie zaťukala na již otevřené dveře.

Ellie: Jsi v pohodě ?

Jason: Jo, jen jsem.... přemýšlel nad všemi co.. vždyť víš.

Ellie zmizel roztomilý úsměv z tváře.

Ellie: Jasone, víš dobře že v dnešním....

Jason: Jo vím, to říkáte pořád. Jen když si vzpomenu na pár let zpátky...na mojí mámu...na časy kdy to bylo jiné..

Ellie: Musíš to brát pozitivně, kdyby nebylo nákazi nikdy bys nepotkal naše přátele.

Prohrábla si blonďaté vlasy.

Ellie: Nepotkal bys mně.

Oba jsme se usmáli.

Michele: [napodobuje zvracení]

Ellie: Zmiz.

Michele věděla že to Ellie nemyslí vážně.

Michele: Kdo bude mít dnes hlídku ?

Jason: Tys byla včera... takže půjdu já.

Ellie: Potřebujeme hlídku ? Mrtvý už nejsou takový problém když jsme zticha. A někoho živého jsme neviděli už sakra dlouho.

Michele: Nejde ani tak o to držet od nás dál mrtvé...ale o to držet od sebe vás.

Ellie se na Michele nechápavě zadívala.

Jason:... dobře... já půjdu.

Vzal jsem si svůj luk a vyšel ven z bytu.

Pohled Ellie

Ellie: Co to s tebou poslední dobou je ?

Michele se bez zájmu otočila a šla do obýváku. Šla jsem za ní.

Ellie: Takhle ses nikdy nechovala. Nejdřív si odcházela od Raye s Megan jen když jí dal ruku na rameno, a teď tohle.

Michele dělala že mně neslyší.

Ellie: Ty se snažíš ostatní odrazit od vztahu... proč..

Než jse vůbec Michele vzpamatovala, odpověď na mou otázku jsem si uvědomila sama.

Ellie:..Ty seš zamilovaná !!

Michele se hrála na tvrdou no pozitivní odpověď jí čouhala z obličeje.

Ellie: Kdo to je ? War ? Danny ? Někdo zadaný ?

Michele: Je to Jason...

Nejdřív jsem ztuhla...no pak si uvědomila že jen žertuje.

Ellie: Takže mi to neřekneš ?

Michele: Tvoje odpověď začíná na N a končí na E.

Věděla jsem že z ní nic nedostanu.

Ellie: Jak chceš. Jdu si lehnout.

Pohled War

Ema mi zašívala rány po střepech zatímco ostatní slavily nového člena skupiny.

War: Moc děkuju. S jehlou to umíš.

Ema: Zato ty to neumíš ani s puškou když tě sejmula i patnácti letá holka.

Dokud nás smrt nenakazíKde žijí příběhy. Začni objevovat