Pohled War
Rozednívalo se a my snídali v obýváku jednoho bytu.
War: Víte nad čím přemýšlím ?
Kiky: Jasně že víme.
Lilly: A hrozně nás to zajímá.
War:...
Duane: Nad čím ?
War: Nad ostatními Jezdci.
Kiky: To je kdo.
War:...
Ray: Zvedněte se. Pokračujeme.
Emma: Kam ? To chcete pořád někam bezcílně jít ?
Megan: Hledáme místo které hledá přeživší.
Emma: Víte kde je ?...nebo jestli vůbec je ?
Megan:...ne. Ale lepší jak sedět a přežívat.
Ray: Klid. Až se vrátí ostatní dohodneme co a jak dál.
Emma: Fajn.
Vzali jsme si všechny věci a šli dál městem.
Ray: Kde ten Jason může být. Už to je týden.
Megan: Musíme počítat i s tím že už je možná... vždyť víš.
Ray: To si nemyslím. Po tom všem můžu říct že ho jen tak něco nepoloží.
Jasonův pohled
Ležel jsem na zemi a popadal dech.
Jason: Dopr...eh...
Ellie: Proboha jsi v pořádku ?
Jason: Jo.
Motorka ležela několik metrů dál.
Artuš: Prej já umím jezdit na motorce a trefíš jediný stromek v celém městě.
Denny se začal smát.
Jason: Zvuk nehody musel přitáhnout všechny mrtvé z okolí. Musíme jít.
Denny: Motorka už nepojede...jdeme.
Postavil jsem se a v tom mi něco spadlo ze zad.
Jason: Né... prosím že to...
Otočil jsem se a spatřil kusy mého luku. Byl úplně zničený.
Jason: Dopr...
Z okolních uliček začali vycházet mrtví. Všude kolem bylo znít jen vrčení a vlečení kusů masa po zemi.
Artuš: Ježíši... musíme jít !
Jason: Jasně...
Ellie: Kudy ?
Mrtví byli všude kolem. Bez mého luku jsem byl beze zbraně a Dannyho pistole už neměla skoro žádné náboje.
Artuš: Za mnou !
Artuš vzal svojí pálku a rozběhl se do uličky ve které nebyli hniláci.
Chytil jsem Ellie za ruku a běžel za ním. Denny se držel těsně za námi.
Artuš: Sakra !
V uličce byl plot a několik popelnic. Mrtvý nás obklíčili.
Jason: Ellie !
Nastavil jsem Ellie ruce aby mohla přelézt cez plot. Po ní šel Artuš a Denny.
Všichni kromě mě byli na druhé straně. Mrtvi už byli za mnou.
