Ráno jsem se probudila na pokoji v hotelu ale něco se mi nezdálo, Honza vedle mě nebyl. Tak jsem se natáhla pro mobil, rozsvítila ho a zjistila že je deset hodin, takže se už všichni připravují na akce které je čekají odpoledne, ale já jediná jsem to zaspala. Takže jsem rychle vstala, odběhla do koupelny a připravila se na den. Po přípravě kterou jsem teda pěkně odflákla jsem běžela do hlavní místnosti kde se akce připravovali, přesněji k zelenému stánku s nápisem Ment. Nešlo ho přehlédnout takže jsem tam byla rychle. " Čau všichni už jsem tady, omlouvám se že tak pozdě ale nikdo mě neprobudil " řekla jsem zadýchaně " ahoj, já tě naschvál nechal spát déle protože schůze by tě stejně nezajímala " řekl mi usměvavý Honza s jeho náramky v ruce " jak vidím všechno už je připravené takže den může začít " řekla jsem a hodila sebou na gauč " no vlastně chybí jedna krabice s mikinama která je v autě tak bys ji mohla přinést " řekl Tomáš a hodil klíčky od auta na gauč. Na to jsem jenom přikývla a šla na parkoviště kde bylo Tomovo auto. Odemkla jsem kufr, vzala krabici a najednou jsem viděla nějakou skupinku holek jak se na mě upřeně dívají, ale ony se nedívají normálně ale mají takový vražedný pohled. Asi vědí kdo jsem, to by sedělo k tomu pohledu. Nic jsem si z toho nedělala, zamkla auto a šla s krabicí v ruce zpátky k našemu stánku kde už bylo všechno dokonale připraveno na svém místě. Dopoledne už pustili lidi takže to byla celkem makačka, a mojí náplní bylo zase fotit lidi jako včera, takže už mi to ani nevadilo jako ty pohledy holek. Ta skupinka holek co se na mě na parkovišti dívali tam byly taky. Jedna z nich mi dala do ruky její mobil abych ji vyfotila s Honzou, sice jsem měla chuť jí ten mobil hodit silou o zem ale bohužel jsem to neudělala. V průběhu rozbalování dalších krabic s věcmi mi zazvonil telefon, byl to hovor z nemocnice tak jsem ho rychle zvedla. " Kdo to byl? " Zeptal se mě Honza po ukončení hovoru. " Z nemocnice, zprávy o Danově stavu " " no... Poslouchám " řekl nedočkavě Honza " zhoršilo se to, prý necítí nohu tak se bojí aby nedošlo až k amputaci " na to už mi Honza radši neodpověděl a šel zpátky k focení s nedočkavými fanynkami. Vlastně celý den jsme profotili. Večer byl koncert nějakých skupin a hlavně tam bylo jídlo a my za celý den nic nejedli takže já s Honzou jsme tam šli. Tomáš řekl že to tady trochu pouklidí a hned přijde za námi. Koncert byl venku a tam byla už celkem zima protože byl večer, ale Honza to asi věděl tak mi vzal bundu za kterou jsem mu byla hrozně vděčná protože bych asi v průběhu večera zmrzla. Tak jsme se najedli a ještě chvíli poslouchali hudbu na trávě, ale potom přišli další fanynky co se chtěli vyfotit s Honzou. Takhle to pokračovalo snad celý večer, já už toho měla dost tak jsem vstala a řekla že jdu na hotel protože je mi špatně. Jo prostě jsem se vymluvila ale mě to bylo už nepříjemné že jsme neměli ani chvíli pro sebe. Tak to radši přetrpím na hotelu sama než s Honzou a miliony fanoušků. Hned co jsem dorazila na pokoj jsem šla do koupelny kde jsem se na sebe koukla do zrcadla a řekla si " proč zrovna já? ". " Proč si vybral mě, takovou obyčejnou holku ". " Vždyť on je slavný a tolik holek o něj stojí, a zabíjeli by za to aby s ním mohli být " při těchto slovech mi začalo být opravdu špatně. Tak jsem si trochu pofňukala a napustila si vanu. Tam je mi vždycky lépe. Potom jsem si šla už lehnout protože mi nebylo z celého dne moc dobře. Zachumlala jsem se do peřiny a najednou jsem slyšela Honzu jak odemyká, dělala jsem že spím protože náladu si s ním povídat jsem fakt neměla.
Takže čau. Máme tu novou část, sice po týdnu ale jak je škola tak není moc času ani nápadů na psaní. Tak snad se líbilo a u další části čau. Vaše deniskq ✋💕
ČTEŠ
Obyčejná holka a on ( Fanfikce Ment ) ✔️
FanfictionAhoj, jsem Nora Robertová, je mi 19 let a jedu studovat na právnickou fakultu do Pardubic. Žila jsem klasický život holky ale to jsem ještě nevěděla že mi Pardubice tak obrátí život...❤ Ahoj tady Deniskq a chci vám poděkovat za čtení a odkázat vás i...