Obyčejná holka a on ( Fanfikce Ment ) ✔️

17. Problém

Ráno mě probudilo zvonění telefonu, volali mi zase z nemocnice kvůli Danovi. Telefon jsem otráveně zvedla a vyslechla si kecy o jeho stavu, a taky že ho dnes propustí domů. Jenže on domů jet nemůže. Jeho rodiče odletěli na dovolenou a tam budou asi dva týdny jestli ne měsíc, takže on nemá kam jít. Po výslechu jsem to típla a odešla do koupelny se připravit protože pro Dana pojedu ikdyž nevím co s ním budu dělat protože celý den s ním opravdu nebudu protože musím stěhovat s Honzou do nového bytu, a taky nechci aby Honza věděl že jsem pro něj jela. Po upravení jsem vyrazila k autu, nastartovala a vyrazila. Před nemocnicí už čekal Dan s jeho batohem plný věci. Nastoupil a věci hodil za sebe na sedadla " moc se tady neroztahuj, není to moje auto " řekla jsem a nervně nastartovala " a co třeba ahoj? " Zeptal se Dan " a co třeba sehnat si byt a neotravovat pořád mě " trochu jsem vykřikla " no tak promiň, ale já nevěděl a nebyl informován o tom že rodiče odlétají " . " Vpohodě, ale co já s tebou teď mám dělat? Kam půjdeš? " . " No já jsem myslel že bych mohl chvílí bydlet u tebe, jestli tam teda nebudeš mít tu ochranku " řekl nejistě Dan " ta ochranka má jméno a u mě teda být nemůžeš protože se stěhuju s Honzou do nového bytu " a zatočila k našemu domu, jenže tam stál Honza u stěhovacího auta. " To je v pytli " řekla jsem a trochu bouchla do klaksonu ale tak aby se nic nestalo. " Nojo, máš tady ochranku " . " Nech toho nebo budeš na ulici debile " vykřikla jsem už hodně naštvaně. Tak jsem zaparkovala a při vystupování dala Danovi pokyn aby zůstal sedět v autě. " Čau zlato " přivítal mě Honza, a objal. Tohle mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři. " Čau, hele je tady takový problém který bych s tebou potřebovala probrat " a ukázala jsem na auto. Potom co Honza zaregistroval že je tam Dan, začala série otázek a mě nezbývalo nic jiného než mu to všechno říct...
" To snad není ani možný! Ten parchant se zase ves*al mezi nás " řekl naštvaně Honza. Já mu na to nemohla odpovědět protože jsem neměla slova, tak jsem mu jenom chytla ruce se kterýma celou dobu pohazoval a dala je okolo mého pasu. Chvíli jsme tam takhle stáli " nemůžeme tady stát celý den, musíme s tím něco udělat " . " Ale co s ním chceš dělat? " Řekl mi už celkem klidně Honza " no, u nás je jeden volný pokoj a teta by se o něj postarala " . " Ty mu opravdu chceš pomoct i za všechno co ti udělal a nám pořád dělá? " Zakroutil hlavou Honza " ale já myslím i na naše časy v Praze, to semnou kamarádil hodně a hodně mi pomáhal " . " Já už ti na to nemám co odpovědět, dělej s ním co chceš ale mám tady auto plné nábytku do bytu tak jestli mi chceš jet pomoct? " . " Jo chci, tak počkej já to doma domluvím a dám mu volný pokoj pro hosty " a dala Honzovi pusu na tvář na uklidnění. Dana jsem odvedla domů kde jsem to domluvila s tetou. A ukázala mu jeho pokoj, koupelnu atd. Nezapoměla jsem si zamknout svůj pokoj protože jsem věděla že by to Dana lákalo tam jít. Potom jsem odešla za Honzou a mohli jsme vyrazit stěhovat. Byly jsme tam asi celý den a upravovali nábytek tak aby se nám to už konečně líbilo a mohli se tam co nejdříve nastěhovat. Potom jsem neměla chuť jet domů. Tak jsem tetě napsala že přespím u Honzi. Doma jsme si ještě objednali pizzu a pozdě v noci šli spát.

Další část je konečně na světě. Sice zase po týdnu ale teď to budu psát asi jenom o víkendech protože během týdnu nemám čas. Tak snad se část líbila a budete se těšit na další. Vaše deniskq ✋💕