Co když Derek bude mít sestru??Co když si bude myslet že zahynula při požáru??
Ale co když nebude mrtvá, ale nic si nebude pamatovat? A co když se ona s nevlastními rodiči přistěhuje do Beacon Hills, a zjistí že je adoptovaná?? Vzpomene si??
Scott usnul a já se pomalu posadil. Nechtěl jsem ho budit tak jsem se pomalu zvednul ale spadnul jsem a to Scotte vzbudilo a hned se ke mě hnal.
"Dereku jsi v pohodě?"
Jo jsem a teď musíme najít Jacksona.
"Fajn tak pojď"
Tak jsme šli zase do lesa a hledali a potom nás napadlo zavolat Lydii ale ona to nebrala, což je divné protože ona to vždycky zvedne tak jsme nasedl na motorku a Derek do auta a jeli jsme k Lydii domů.
Vyběhla jsme dovnitř a po cestě k Lydii jsme zavolala Stilese a ten tam taky přijel jako my.
Našli jsme Lydii jak se krčí v koutě a před ní je Jackson(Kanima).
Ta když nás viděla tak zařvala utekla.
Lydii tam seděla a brečela.
"A-a-ahoj"
Ahoj Lydii co se stalo?
"No já byla tady v kuchyni a najednou se tu objevil ten ještěr"
Aha Lydii já vím že tomu nebudeš věřit ale to byl Jackson.
"Jackson? No to vysvětluje to že se mu nemůžu dovolat"
Hele pozor!!
"Co zase je tu zase?"
Jo je otoč se.
Otočila se a tam stál Jackson jako člověk ale z půlky Kanima.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Jacksone??"
Jackson se ani nehnul jenom koukal.
"Jacksone to jsem já Lydie slyšíš mě?"
Jackson otočil hlavu a koukal na ní.
"Jacksone já no jak ti mám pomoct?"
Jackson se pohnul kousek k Lydii a roztáhnul ruce.
"Mám tě obejmout? Asi jo"
Tak Lydie šla pomalu k Jacksnovi a obejmula ho.
On jí objetí vrátil a pak se kouknul na nás a řekl: "Hele moc se omlouvám jestli jsem něco udělal"
"Nic jsi neudělal jenom tady Dereka jsi poranil" Scott
"Promiň Dereku"
Mason
Seděl jsem před domem a vedle mě seděl Cory.
Cory?
"hm..?"
A co si vlastně zač? No jako že ses tak rychle uzdravil
"No promiň ale ještě nenastal čas ti to říct"
To mi ani nechceš říct když spolu chodíme?
"Promiň"
Hele ty se mi za všechno omlouváš a já nechci aby byly mezi námi tajemství.
"Tak se mnou nechoď když ti to vadí" zvednul se z lavičky
Hele máš pravdu, proč chodit s někým kdo o mě stejně nestojí.
"Ale.."
Je konec Cory promiň, řekl jsem a odešel do domu kde jsem zamknul.
Corey
On mě opustil jenom protože jsem mu nic nechtěl říct? Vážně?
No bezva teď jsem zase sám.
Tak jsem se zvednul a šel domů a tam se zamknul v pokoji a nechtěl jsem alespoň dva týdny vylést ven.
Tak jsem si lehnnul na postel a přemýšlel co jsem to udělal.
PO 2 MĚSÍCÍCH
Mason
Musel jsem vedět jak je na tom.
Musel jsem ho vidět.
Musím za ním zajít a alespoňˇse na něho ouknout.
Tak jsem se zvednul a šel se oblíknout a pak šel za Corym.
Šel jsem až jsem došel před jeho dům.
Tak jsem přešel ke dveřím a zazvonil jsem ale nic jsem neslyšel že by šel.
Tak jsem to skusil znovu ale zase nci a pak jsem zkusil ještě asi 3.
Ale ono nic tak jsem se začal bát.
Tak jsem vyrazil dveře a běžel za Corym do pokoje a zklepal jsem.
Ozvalo se tiché"Dále" tak jsem vstoupil a to co jsem viděl mě odrovnalo.
Cory ležel na posteli a byl hubený jako nikdy a měl fialové kruhy pod očima.
Tak jsem rychhle přiběhl k němu a pohladil ho po tváři.
Cory! A to mi už z očí tekli slzy
"hm.."
Co se to stebou stalo?
A nejednou se zvednul a odešel ode mě asi pět kroků.
"To nejde Masone"
Co nejde? Co ses stalo?
"Nechoď ke mě, nechci ti ublížit"
Ale ubližuješ mi tím že k tobě nemůžu.
"Ale prostě to nejde promiň"
Hele já se omlouvám, mě ruply nervy a navíc jsem tě muselv vidět
Cory si povzdechl.
"Tak pojď ke mě"
Tak jsem ani chvilku nečekal a padnul jsem mu do náruče.
Musel se ani přemáhat ale já byl rád že ho mám u sebe.
