Marinette
Všichni jásali a já se chystala říct ty dvě kouzelné slova. Už jsem je málem vyřkla, když jsem uslyšela něčí hlas. Přesněji kocourův hlas. "Neee!" Zakřičel, ale bylo pozdě. Cítila jsem jak do mě kocour narazil. "Teček dost." Řekla jsem v šoku a cítila jak se ve zduchu detransformuju.
Adrien
"Neee!" Zařval jsem a srazil berušku. Ona se ve vzduchu začala detransformovat. Když jsme dopadli, už na mě neležela beruška, ale.... Marinette? Marinette je m' lady? Ona se rychle zvedla a snažila se utéct. "Ne počkej." Řekl jsem a tyčí ji zastavil. Přišel jsem k ní a ona se snažila rukou zakrýt jak obličej, tak to, že se červená, ale nepovedlo se jí to.
Marinette
Připadalo mi to strašně trapné. Co to proboha kocour dělá?! Když jsme dopadli na zem, tak už jsem nebyla beruška, ale Marinette. Po chvíli jsem si uvědomila, že na kocourovi ležím. Rychle jsem vstala a chtěla jít pryč, při čemž jsem si snažila zakrývat obličej.
Kocour mě zastavil tyčí a přišel ke mě. Moje líčka začali nabývat červenou barvu. "Pojď, odnesu tě domů." Nabídl se. Gentleman. Jemně jsem na to přikývla, on mě vzal a došel se mnou domů. Doma se se mnou rychle rozloučil a zmizel v dáli.
ČTEŠ
Počkej si, až tečky zmizí
FanfictionVýhra. To bylo to co jsme si mysleli. Mysleli jsme si, že je Lyšaj pryč. Ale zlo se vždy vrátí. Nikdo neví kdy přesně a nikdo neví kam udeří. Ale já věděl jedno. Že beruška jde přímo do pasti. A já jí v tom musím zabránit. Za každou cenu.
