Adrien
Jednoduše. Bylo odpoledne. S Marinette jsem se usmířil. Pak jsem jí řekl o svém problému s otcem. Ona se proměnila na berušku a svolala želváka. Byli jsme trio a šli jsme ke mě domů.
Doma už čekal můj táta. Pak se však proměnil na lišaje. Všechny nás trefil šlak. Lišaj tedy můj táta na nás začal útočit.
Tentokrát to bylo jiné. Boj byl zdlouhavý a všem docházeli síly. Potom na nás lišaj zaútočil ze strany. Želváka odhodil.
Poté kouzlem vzal Marinette mirákulum. Ona se detransformovala a už neměla sílu, tak na mě spadla. Já ji přidržoval. Díky tomu mi mohl lišaj vzít mirákulum. Já to neřešil. Bylo hlavní,že jsem s Marinette.
Otec mě uviděl jako Adriena. Něco mu zablesklo v očích. Poté se zřítil a rozpadl se v prach. Jediné co po něm zbylo bylo jeho mirákulum a kwami.
Naše mirákula se nám vrátili. Celá lišajova místnost zmizela a my jsme se ocitly na naší střeše.
Marinette
S Adrienem jsme se ocitly na jejich střeše. Byl to zvláštní pocit. Lišaj byl pryč. Chvíli jsme se na sebe s Adrienem dívali a on se poté usmál. "Pojď, půjdeme domů." Řekl a já přikývla. Tak jsem šli. Spolu.
ČTEŠ
Počkej si, až tečky zmizí
Fiksi PenggemarVýhra. To bylo to co jsme si mysleli. Mysleli jsme si, že je Lyšaj pryč. Ale zlo se vždy vrátí. Nikdo neví kdy přesně a nikdo neví kam udeří. Ale já věděl jedno. Že beruška jde přímo do pasti. A já jí v tom musím zabránit. Za každou cenu.
