pondělí
Marinette
Spalo se mi jak v peřince. Když jsem se podívala na kalendář, strnula jsem hrůzou. Pondělí?! A já si nenastavila budík?! Kolik je? Jedenáct?! Jdu pozdě!
Rychle jsem se připravila. Vyběhla jsem z domu v 11.30. Doběhla jsem do školy. Otevřela jsem dveře do třídy, a začala se vymlouvat na to, že se mi pokazil budík. Učitelka mi to jistěže nevěřila, tak mě poslala na místo a pokračovala ve své prezentaci. Sedla jsem si vedle Alyi a ta mě ihned začala zasypávat otázkami.
"Kde si byla kočko? Jak to že si přišla tak pozdě? Proč si nebyla na den, kdy se chtěla beruška odhalit? Viděla si co se stalo?" No prostě šílený. Tak jsem začala odpovídat na otázky jako slavná. "No prostě jsem zaspala. Na den odhalení jsem vás nemohla najít, protože jsem byla zavalená lidmi. " Odpověděla jsem Alye a ta s pochopením kývla. "A co kdyby nám na tuto otázku odpověděla tady slečna Marinette?" A sakra.
Adrien
Probudil jsem se s úžasným pocitem. Že by kvůli Marinette? Možná..... Jo! Udělal jsem si ranní hygienu a odešel do školy. (odešel znamená odjel limuzínou) Došel jsem do třídy a hned na mě vpadla Alya.
"Co si udělal Marinette? Tak mluv!" Říkala Alya naštvaně. Asi chytila nerva. "Udělal? Co bych jí já měl udělat?" Zeptal jsem se, abych se dozvěděl co se děje. No náš rozhovor probíhal nějak takto:
Alya = A - "Proč Marinette nepřišla pod Eifelovku?"
Adrien =Ad - "Já nevím. Proč máš podezření zrovna na mě?"
A - "Protože jsi tam nebyl ani ty."
A sakra. Jak se z tohohle vymluvím? V tu chvíli zazvonilo na hodinu.
A hádejte, kdo byl na párty? :DDDDD
ČTEŠ
Počkej si, až tečky zmizí
FanfictionVýhra. To bylo to co jsme si mysleli. Mysleli jsme si, že je Lyšaj pryč. Ale zlo se vždy vrátí. Nikdo neví kdy přesně a nikdo neví kam udeří. Ale já věděl jedno. Že beruška jde přímo do pasti. A já jí v tom musím zabránit. Za každou cenu.
