Adrien
Rychle jsem skočil oknem do mého pokoje a střebával informace. Marinette je beruška? To není možné! Sedl jsem si na postel a začal myslet. Miluju ji pořád, nebo ne? Berušku miluju a Marinette? Pohádali jsme se. Ale i tak ji miluju. Chci za ní jít, ale ne jako Adrien. Co takhle..... jako kocour!
Marinette
"Tikki, pane bože!" Řvala jsem na Tikki, ale ta byla zabraná do sušenek. "Neřeš to." Odpověděla prostě a narvala do sebe další sušenku. "Jak to nemám řešit? Co by na to řekl mistr?" Zeptala jsem se div jsem si nevyškubala vlasy. "Mistr už to ví." Odpověděla Tikki stále s klidem. "A co když se tady zjeví?!" Panikařila jsem dál. "Ten by se tady jen tak..." "Zdravím tě beruško."
Adrien
Už jsem jako kocour běžel po ulicích paříže a hledal tu nejlepší pekárnu pod sluncem. Ne oprava: co dělá ty nejlepší croisanty pod sluncem.
Doběhl jsem na místo. Když jsem se chystal skočit do okna, tak mě odrazila nějaká síla. Jestli je Marinette v nebezpečí, tak si to neodpustím. Zkoušel jsem to znovu, ale mělo to stále stejný výsledek.
Pak už jsem neměl sílu, tak jsem vyskočil na nejbližší dům, a sledoval jí. Pak jsem si všiml, že je tam i Mistr Fu. A sakra. Jestli je to ten akumizovaný člověk, tak je Marinette velkém nebezpečí.
ČTEŠ
Počkej si, až tečky zmizí
FanfictionVýhra. To bylo to co jsme si mysleli. Mysleli jsme si, že je Lyšaj pryč. Ale zlo se vždy vrátí. Nikdo neví kdy přesně a nikdo neví kam udeří. Ale já věděl jedno. Že beruška jde přímo do pasti. A já jí v tom musím zabránit. Za každou cenu.
