dvojčata

1.

Ohayo jsem dvojče Tetsuyy, jmenuji Kuroko Arisu. Jestli jste to nepoznali podle jména jsem holka, taky miluji basket. Pokud vám dělá problém se soustředit na Tetsuya tak na mne to je těžší, jsem ještě o něco drobnější jak on. Jsem kamarádka jak s Riko Aidou tak i s Momoi Satsuki. Mám povoleno hrát v klučičí týmu kde je bráška, jsem o minutu starší! Půjdu s bráchou na Seirin, já jdu za Riko, bráška nevím proč. V basketě si mě málo všímají, zaujímám útok, moje specialitka je rychlost, dokážu přesměrovávat jak brácha, ale není to tak přesné a mám to omezeno počtem, vymýšlím rychle kličky. Miluji basket a hudbu. Jako malá jsem našla vlče, měli jsme ho doma místo psa, ale potom jsme ho pustili do přírody, hrála jsem si s vlky, nikdy mi nic neudělali. Hodně mne k nim přiřazujou, jsem nehorázně divoká.

Je ráno 1. dubna a já se připravuji na první den na nové škole jménem Seirin. Myslím si že se určitě potkám s klukama z Teika na nějakým zápase. Nasnídám se a připravím nám svačinu, obléknu se do uniformy a jdu do školy. Jdu hodně brzo, nechci se potom tlačit mezi ostatními. Přijdu na dvůr a zamířím zrovna ke stánku kde nabírají na basket, včera jsme se o tom s bráchou bavili, přihlásím nás já. Dojdu tam a začnu vyplňovat přihlášky, nejdříve bráchovi a potom svoji, k té přiložím i kopii své povolenky o hraní s bráškou. Když už to mám vyplněné odejdu do své třídy, sednu si do poslední,přede mnou bude sedět brácha. Na stůl si položím tašku, z ní vyndám mobil, sluchátka a blok s tužkou, do sluchátek si pustím Nightcory a začnu kreslit, moc to neumím, ale výborně se tím zkracuje čas. Uslyším vrznutí židle před stolem, zvednu hlavu a uvidím Tetse. Nojo říkám mu všelijak. Najednou se to tu začne plnit, zaplní se celá třída, jako poslední sem dojde kluk co má červený vlasy a místo obočí vidličky. Dle stavby hraje sport, basket, těším se až ho uvidím hrát. Najednou se přiřítí Aida a sejme mne na zem z židle, mačká mne v objetí.
,, ohayo Riko, přestaň mne škrtit"
,, promiň, ale příště až se budeš zapisovat tak tam na mne počkej! Ne že si zase zmizíš podle svého. " Pokárá mne.
,, jojo" Odkejvu jí to.
,, zítra buď na střeše, bude ceremoniál"
,, jop"
,, já musím bye, přijď dneska do tělocvičny, chci tě zase vidět hrát" Řekne a zmizí.
,, Tetsuyo slyšels" Řeknu a otočím se na bráchu.
,, jo, jsem zvědavý co to bu" Nedořekne protože ho přeruší zvonění. Do třídy vstoupí učitelka.
,, dobrý den, jsem vaše nová-" Ani nedořekne první větu a já ji nevnímám, to je otravné. Po necelé vyučovací hodině se představí brácha. Teď je řada na mne.
,, ahoj jsem Kuroko Arisu, mám ráda basket, hudbu a moje nejoblíbenější zvíře je vlk" Řeknu a zase nevnímám. Začnu vnímat až zazvoní. Učitelka se s námi rozloučí a popřeje nám hezký zbytek dne. Dojdu do tělocvičny, počítala jsem s tím. V šatně se převléknu a jdu na hřiště, stojí tam nějakej vysoký brýlatý tmavovlásek, vedle něj Riko.
,, kde je ? " Zeptá se ten kluk.
,, podívej se vedle sebe" Řekne Riko. On se podívá a konečně mne uvidí.
,, jak jsi se sem dostala? " Vyjekne.
,, nízká přítomnost" odpoví brácha od tribuny. 
,, a ty? "
,, bráška taky, on ji ale má stále vyšší jak já" Řeknu. Hihi je zmateně jak bůh ví co.
,, konečně tě poznávám Kuroko Tetsuyo" Řekne Riko a rozejde se k bráchoj.
,, ahoj, já jsem Kuroko Arisu" Řeknu když se otočím na toho kluka.
,, Hyuga Junpei" Odpoví a přijme nataženou ruku.
,, takže Arisu, vybrala jsem ti soupeře, na poloviční čas"
,, Hai" Řekneme oba naráz. Ona mezi nás příjde a rozhodí, nejsem pivot, takže mu to nechám, rychle mu zmizím za záda a seberu míč, běžím ke koši, zastavím se na trojkový čáře, hodím, mám bod. Nechám ho doběhnout kousek ke mně, zase rychle vypálím, tentokrát si to nenechá sebrat tak rychle. Tak i tak jsem ten míč ukořistila a dala zase trojku. Pomalu zrychluji tempo, za chvíli je pauza, napiji se a jdu zpátky do hřiště, Hyuga udělá to samé, o chvilku později zas skáče pro první míč, má ho, nechce si ho nechat ukrást, nechám ho vystřelit a míč vezmu ve vzduchu, dopadnu a běžím k jeho koši, měním to ve smeč, vedu o čtyři body, zbývá poslední minuta, rychle se mu snažím ten míč ukrást, nakonec se to povede, doběhnu na trojkovou čáru a hodim trojku, čistá.
,, byla to dobrá hra" Pochválím ho.
,, na holku umíš až moc dobře Basketball" Řekne on.
,, ty jsi se ještě zlepšila" Vyjekne Riko.
,, hmm"
,, dobře one-san" Řekne Tetsu.
,, tak jo, pro dnešek to je vše, na zítřek si už přineste oblečení a staré dresy, hlavně pití, ráno pět minut před shromažďování buďte na střeše, jinak ahoj"
,, pápálálá Riko, Hyugo-senpai"řeknu a vypálím ze dveří. V šatně si jen vezmu oblečení a jdu dom, bráška mne následuje jen na náměstí, potom si jde zase na shake. Dojdu domu a vezmu si míč, vyběhnu ven, přímo na hřiště, nějací kluci tam hrajou street. Jsou nevyvážení. Dojdu k bráně a zalomcuju s ní, kluci si mě všimnou a pauznou hru.
,, co tady chceš holčičko? Snad si nejdeš zahrát basket"
,, kámo víš že i jo? " Odseknu, dojdu k méně početné skupině a pozdravím je.
,, nazdar jsem Arisu, můžu vám helfnout? " Zeptám se jich.
,, pokud umíš basket" Řekne dle všeho kapitán
,, neboj nezklamu" Řeknu a dál se šklebím víc jak Aomine. Už hrajeme asi hodinu když příjde vidlička a za ním brácha. Co ti tady dělaj???
,, oi můžu hrát s vámi? " Zeptá se vidlička. Druhý tým, který jak jsem zjistila nás chtěl vyhodit z hřiště je tam začal urážet, Tetsu vzal můj míč, Roztočil ho a spálil jejich šéfika na nose. Nakonec to dopadlo že Kagami je s námi, ale furt nám jeden člen chybí. Po další hodině se začalo stmívat, vyhráli jsme. Vezmu si věci, nikdo si mne nevšiml, bráška sledoval dost pilně Kagamiho a chvilku před koncem zmizel. Vyletím nejrychlejší trasou domu, tam si hodím věci do předsíně a vezmu černou mikinu, běžím směr louka za našim domem, stojí tam Jenif. Přiběhnu k němu a on na mne skočí, provalí mne na zem a začne mi olizovat obličej, ano je to to vlče, respektive teď již dospělý vlk. Najednou přiběhne zbytek smečky, k Jenifovi se začne tulit slabě šedivá vlčice, na mne začnou skákat malá vlčata, jsou tak kawai! Začnu si s nimi hrát, Jenif zavyje a vlčata se vrátí ke smečce, jedno přijde i k Jenifovi a jeho družce, ani jsem si nevšimla té podobnosti. Pohladím je všechny po hlavě a odejdu. Nezmínil se že by se z něj stala Alfa. Promítne mi myšlenka hlavou, dojdu domu, tam si dám něco k jídlu, spáchám večerní hygienu a zálehnu do postele, do minuty spím.

PS
obrázek je můj, snad to není tak velká příšernost...🙈