dvojčata

6.

Hrály se další 3 zápasy, první byl trošku oříšek Shinkyo a ten dvoumetrový Papa dal Kagamimu zabrat, ale rozvíjí svou schopnost, enormní skoky. Další dvě školy, Jitsuzen a Kinga byly pro smích. A dnes? Byli jsme se podívat na zápas Shuutoku, Shintaro se zlepšil, hmmm zajímalo by mě jestli si mě pamatuje...ale dali jim na frak...a Kagami ho dost dostal z toho jsem nemohla, brečela jsem smíchy na zemi. A pak, bum 2 zápasy s císaři nebo co to je. První přišli Seihou.
,,Kagami ještě jeden faul a nakopu ti tu tvou zadnici!" Zařvu na něj už při třetím faulu. PÍÍÍSK ozve se píšťalka ,,bílá deset čtvrtý faul" ozve se rozhodčí ihned ke stolu přiběhne Riko a střídá, Kuroko a Kagami za senpaie, ti se Seihou jdou poměrně rychlé tempo, najednou jeden ze Senpaiů doklopýtá až k nám a přepadne přes lavičku, je naprosto mimo ,,Arisu?" Řekne na to jediné Riko ,,hai, nemůžu se dočkat až jim nakopu zadnice...A ty Kagami...drž hubu a těš se po zápasech, furt ti dlužím jednu maličkost" řeknu přeslazeně a odskákám si to do hřiště, výjimečně mě zaregistrují a já jdu k tomu plešounovi ,,ohayo" řeknu vesele a usmívám se jak sluníčko ,,holka? A já myslel že to berete vážně" odpoví mi v tu chvíli vyprchá má sladká nálada a lehce víc mě to naštve ,,vzpomeneš si na Teiko a pak zjistíš Tsugawo" řeknu tajemně a zašklebím se ticho prořízne zvuk píšťalky a my se dáme do pohybu míč lítá z jedné strany na druhou, pak mi zablokují pravou ruku, nu což zahrajeme si hru, prohodím ruce, předhodím mu míč přes hlavu a oběhnu jej, než se rozpomene už skrz obruč i síť letí míč z trojkové čáry.  Dorovnají a na poslední vteřinu proletí sítí trojka od Hyuga-senpai. Když se rozloučíme tak na brášku promluví Tsugawa ,,chci znát tvé jméno nezapomenu na tebe" řekne dojemně ,,aspoň barvu vlasů si pamatuje" řeknu za zády Tetsuy a jdu do šaten ,,beru zadní sprchu!" Křiknu na celou šatnu a lezu do sprchy před ní si nechám oblečení, tentokrát černý dres. Rychle se osprchuji studenou vodou a lehám si na volnou lavičku, zavřu oči a poslouchám, musím si odpočinout, záda dávají už o sobě poměrně dost vědět.
Naši nastupují na hřiště...on...neeee...on má zelené vlasy a určitě jako tmavý dres bude oranžový, bude vypadat ještě víc jak mrkev. Prolítne mi hlavou a já se začnu smát. ,,Co je?" Zeptá se Riko ,,Midorima má zelené vlasy a oranžové doplňky na dresu, ve tmavým musí vypadat úplně jak mrkev" řeknu přes zadržovaný smích a znova se rozesměju.
První čtvrtina úděs ,,Riko půjdu hrát" řeknu v šatně ,,zapomeň" ozve se Kagami ,,řekni to ještě jednou" zavrčím na něj ,,teď ne, budeme tě potřebovat až v druhé polovině" Řekne Riko do ticha ,,oi tohle ticho se mi nelíbí" prohlásím když vidím pokus Riky o povzbuzení ,,přestaňte se jich bát, jsou to jenom lidi, mají slabinu stejně jak my, představte si třeba Midorimu jako mrkev, v tmavém dresu jej určitě nemůžete od ní odlišit" pokusím se je povzbudit, ale nic. Až pak ni-chan nakopne do hry Kagamiho. Hra začíná a body rostou, ale ne jen ty naše ,,Koganei!" Křikne Riko po tom co dostal míčem do břicha ,,střídej" řekne mi a já tam nastoupím místo něj ,,ohayo Shin-carrot" pozdravím ho když okolo něj procházím, furt mi hlavou vrtá ten jeho horoskop, ne tentokrát ti nevyjde. ,,Co holka? To jim někdo chybí?" Řekne Midorimův poskok ,,to určitě ty kecko" řeknu s drzým úšklebkem. Jen co se mi dostane do ruky míč ihned jej obehrávám a přihrávám Kagamimu, toho bohužel zblokují a míč mu musím ukrást, jen tak tak se vyhrnu té velké mrkvi a zavěsím ,,to už můžeš hrát? Nebolí tě náhodou záda? Jak by mohla, rovnal je můj otec" řekne sebevědomě ,,tak tím pádem by se mi neměla rozpadat a neměl by mi zbývat poslední rok bez reoperace" řeknu, nevím co sem mu na to měla říct, vždyť mě ani žádný mrkvovlasatec neoperoval a on o tom neměl ani vědět, ale třeba jej to vyřadí. Pokusím si nahnat naději ,,Kagami, útoč jakmile to bude možné, ale neužeň se, jsi divoká karta téhle hry" řeknu a zaujímám své místo. Ale očividně to vezme blbě. ,,oi Kagami ještě jednou budeš sólovat tak tě nakopnu" řeknu mu potichu ,,já to vyhraju klidně sám" odpoví mi ,,tak pak nepočítej s tím že ti pomůžu, hraješ to co jsme hráli mi, chceš ho zničit" odpovím mu ,,ne jen ho nastartuju" řekne a bere míč.
On...ne...jeho tělo...to nezvládá. Proběhnou mi rychle informace když ho chtěl blokovat. Pak zní píšťalka.
,,ty idiote co si o sobě myslíš!" Štěkání mu do ksichtu ,,jsme tým a jako tým máme vyhrát" zasyčím se slzičkou v oku ,,jsem hned zpět" řeknu směr Riko a letím do šatny. Když přijdu bráška sedí na zemi ,,ty!" Štěkám na Kagamiho a stáhnu ho za dres na svou úroveň ,,co jsem ti říkala, ještě jednou se ho takhle dotkneš a nedožiješ se konce zápasu" řeknu mu a pouštím jeho dres, fláknu sebou na záda za lavičku a dělám že tu nejsem, bráška stejně bude chtít mermomocí hrát.
Poslední vteřiny a proletí naše trojka košem, ale určitě to nenechají jen tak, Shintaro je moc blízko půlce ,,braňte ho!" Neudržím už v sobě jejich opomenutí, ale...nereagují. Proto má Shintaro míč a chce hodit, ten postoj, ne chce klamat. Naštěstí Tetsu o tom také ví a připraví se. Zazní konec a Shuutoku jsou plně poraženi. Zdržím se ve sprše a všichni už jsou pryč, no nic, aspoň si promluvím s Midorimou, musím mu říct pravdu.
Potkám ho u nějaké zídky, vyskočím na ni a lehnu si na záda, krásně to chladí.
,,Shin-carrot hráli jste výborně" řeknu a čekám na jeho reakci ,,ale vy asi lépe" řekne nabroušeně ,,nebýt těch dvou nikdy vás nepřekonáne" řeknu a hledím do těch mraků plných vody ,,byla to pravda?" Zeptá se ,,ne, aspoň ne to že by mě operoval tvůj otec Shintaro, ale nikomu ani muk" promluvím s napůl zlomeným hlasem. ,,o co se jedná?" Řekne černovlásek ,,nic co by tě zajímalo" odsekne Shintaro ,,Shintaro v letních půjdu na reope-" přeruší mě telefon. Shin jej zvedne a ihned jej dá od ucha, to je určitě Satsuki, hovor típne, ale ihned volá znova ,,Momo-" nedořekne a přeruší jej ten ledový hlas plný nudy. ,,prohráli jste" uslyším ,,ohayo Ahomine!" Křiknu tak aby mě slyšel, pak seskočím a otočím se na toho s havraními vlasy ,,hrál jsi úžasně, poměrně dost jsi nám zkazil plány" vyseknu mu tímhle poklonu ,,ty také, taková rychlost se jen tak nevidí, odkud znáš Midorimu?" Zeptá se udiveně, ale to ještě nezná odpověď