dvojčata

4.

Když už konečně proběhne škola mířím si to do tělocvičny, dneska trénink sice není, ale chci se ujistit že mi to tolik nepřekáží. Rozcvičím se a pak házím na koš, nejdřív trojky a pak smeče, s mojí výškou to musí být strašně komické, najednou špatně dopadnu a páteří mi projede vlna bolesti, trochu zalapám po dechu a ujede mi slzička
,,oi Kuroko jsi v pořádku?" Slyším někoho od míčů, vidím červenou střapatou palici.
,,jasně že jo" řeknu a zvednu se ze země, mezi zuby pronikne tiché zasyčení
,,nevypadá to tak" řekne Kagami a jde ke mně
,,narazila jsem si jen kostrč" řeknu první věc co mě napadla
,,ta se ani nedotkla země, viděl jsem to, souvisí to s tím obvazem?" Řekne a jakoby starostlivě se na mě podívá
,,to je moje věc" zašeptám a skenuju okolí, brácha tu není
,,není, budeš tím táhnout celý tým dolu" řekne a propaluje mě pohledem
,,dobrá ano je to s tím i s něčím dalším spojené, ale nikomu ani muk" řeknu a výhružně se na něj podívám
,,hai hai, tak co se teda stalo?" Řekne a dá si ležérně ruce za hlavu
,,před rokem mě srazilo auto, mám sešroubovaný krční obratel a pohmožděnou páteř v oblasti hrudníku...nikdo o tom neví, teď ty a možná Aomine, vlastně ještě doktor, reoperaci budu mít o prázdninách. Cekni Tetsuyovi a jsi mrtvý" řeknu se sklopenou hlavou a na poslední větu po něm šlehnu pohledem
,,takže jsi nehrála na 100%?" Řekne s na půl smutným výrazem
,,ne, 100% je zóna a v ní jsem byla naposled před třičtvrtě rokem" řeknu a hypnotizuju boty
,,jsi silnější jak já, musíš to zvládnout" řekne a opatrně mě poplácá po rameni
,,arigatou, ale už musím" řeknu a zmizím jak pára nad hrncem, sakra co když se to Tetsu opravdu dozví, co pak, nemluvě o Riko. Lítá mi hlavou když jdu pomalu domu se sluchátkem v uchu, dvě od té věci už nenosím, maximálně po baráku.
Druhý den už máme konečně trénink, když jsme tak v polovině Riko si všimne ohromného davu fanynek
,,co se to tu děje" křikne na celou tělocvičnu, z prostředka se ozve pištivé gomen a dejte mi 5 minut...Kise, kdo jiný. Pak se zakecá s Tetsem, já ho obcházím a jsem dosti zklamaná, ani si mne nevšimne a to do něj můžu cvrnkat a šťouchat. Pak se postavím vedle brášky a mávám na něj...stále nevidí, jak smutné, tohle sluníčko se kompletně změnilo. Pak jej Kagami vyzval na 1v1... co jsem ti říkala blbe! Křičím na něj v mysli. Samozřejmě že ho Kise porazil, co byste čekali. Pak mě překvapí...tak to kamaráde ne...naštěstí se po odmítnutí zdekuje...
,,rozdrtíme vás to si piš blondýno!" Zakřičím na něj když už je skoro venku z tělocvičny
,,to se uvidí trenérko" řekne s dojmem že to zakřičela Riko
,,on tě nevidí Arisu?" Otáže se Riko vyjeveně
,,asi už ne, asi zapomněl, body pro nás ne?" Řeknu s hraným úsměvem...další koho jsem ztratila...naštěstí si to vybiju při hře, Riko sice nechtěla abych se tolik namáhala, ale to bych nebyla já, potřebovala jsem to nějak vybít, jak jinak než psychickou bolest změnit na fyzickou? Po tréninku tu zůstanu a zase zkusím hrát levou rukou, jsem sice levák, ale před všemi hraju pravačkou, levá je pouze ve stavu nouze, až když nám opravdu teče do bot, v Kiseki no sedai jsem levačkou hrála pouze jednou, teď to bude asi častější. Zamyslím se a poslepu hodím trojku, uslyším ten slastný zvuk jak míč propadá sítí, ale už neuslyším druhý odraz od země, otevřu oči a stojí tam bráška
,,to čekáš takový propadák?" Řekne
,,jestli máme hrát proti Kisemu bude potřeba všechno, má výhoda je že mě teď nevidí, ale nemůžeme na to spoléhat celý zápas, ale když pak vyměním ruce bude překvapený, jako byl i tenkrát" řeknu a podívám se zasněně na koš
,,bolí to?" Protrhne ticho, v očích má čistou nefalšovanou starost
,,asi jsem si na to už zvykla, teď to je jedno, hlavní že nám to hraje do karet, špatné je že nás viděl hrát, ví jaký má Kagami styl a ví že táhnete spolu, ale ... i tak jim to nandáme vyhrajeme a ukážete že v basketu se hraje jako tým a hlavně pro požitek ze hry" řeknu a chystám perfektní přihrávku.
,,jak dlouho jsi nehrála na 100%? Nebo-li levačkou v zóně?" Dodá Tetsu
,,je to přes rok, na konci předposledního ročníku na Teiko, poslední zápas kdy nám opravdu teklo do bot, v zóně jsem byla v tu chvíli já a Aomine, pak jsem odpadla a do zóny se dostal Akashi" řeknu a smutně si na ten zápas vzpomínám, promnu si přesně ten obratel a proklínám tu řidičku. Celý ten den, neměla jsem vytáhnout paty z baráku nebo jsem měla zkusit štěstí, tak jako Midorima. Třeba by to pomohlo.
Hned následující den jdeme do Kaijo.
,,to je ohromný!" Vypískne Riko
,,Ya! Provedu vás!" Řekne Kise a jde se přivítat a Tetsem, prošel těsně vedle mě...au
Když příjdeme do tělocvičny jsme krapet mimo...,,jenom na polovině? Za koho nás maj" řeknu a ušklíbnu se v tom k nám přijde trenér Kaijo přivítá se s Riko, spíše jí jako trenérem pohrdá...najednou zaslechnu útržek monologu trenéra ,,bude to jednoznačné, takže to náhradníkům ani nestojí za koukání" pronese a odchází v tom se okolo Riko objeví vražedná aura ,,Riko vytřeme jim zrak" řeknu a schytám to deskama do hlavy ,,itai!" Vypísknu a chytím si bolavou hlavu Kagami jen procedí skrz zuby jestli si nedělaj náhodou prdel a jdeme do šatny.
,,kde má seirin pátého hráče?" Řekne rozhodčí, Tetsu před něj přijde a začne jako vždy, když rozhodčí od něj uskočí asi metr daleko, všichni se obrátí a sledují jakože wtf? ,,Riko co má Kagami za lubem?" Řeknu když vidím odhodlaný výraz ,,nevím" řekne a sleduje čísla protihráčů když obrátím pohled zpět na hřiště už přesně vím co udělá...zasadí první body a donutí trenéra aby nasadil Kiseho. Když dopadne stále má v ruce obroučku...to je hovado! V tom vstane Riko a jde se omluvit, oni-chan dotáhne Kagamiho a také se omluví. Proto následuje hra na celé hřiště...
,,Riko tohle nemůžou vydržet Kiseho a Kagamiho nikdo nestíhá a ostatní jsou poměrně vyčerpaní musíme vzít Timeout" řeknu jí ,,ještě chvíli" řekne a dál je pozoruje, asi po minutě se zvedne a jde k rozhodčímu stolu.