Pravidlo vlčí a psí

Vlčí tábor

Už několik dní, vlky nepotkali. Blackie už boha několik dní nebolela a teď se zase spolu s ostatními lovci pobíhala po lese. "Včerejší lov byl úspěšný.." pronesl ráno Alfa, s pohledem upřeným na ohlodané kosti mladého jezevce, "a tak pevně věřím že ten dnešní bude taky takový."
Blackie z myšlenek vytrhl štěkot Jakiho a Šůzy, kteří už od rána byli plní energie. Právě teď se hádali o to, kdo jako první uloví veverku. A tak, už od tábora běhali pod stromy a snažili se jednu takovou velkou veverku chytit. "Pozor uteče nám!" Já dávám pozor ale koukej kde už zase je!" křičely na sebe. "Buďte potichu! Takhle neulovíme ani tu veverku, natož pak něco většího!" zavrčel Reki.
Blackie se jim v duchu vysmála. "Chovají se jako malá štěňata." říkala si s úsměvem a přitom si vzpomněla na to, co včera udělali Šípek, Tryska a Gepi. "Zachovali se správně.. tedy na štěňata.." Přemýšlela co by na jejich místě udělala ona. Vzpomněla si přitom na to, když si hrála spolu s Elen jako malá v lese. Uviděli nedaleko tábora lišku a tenkrát jim připadala jako opravdu nebezpečné zvíře. Rozhodli se že Elen poběží do tábora pro pomoc, zatím co ona, ji bude sledovat. Ale než Elen přivedla jejich maminku, Blackie se neudržela a na lišku skočila. Všichni se na ní tenkrát zlobili, prý že to co udělala bylo nebezpečné a že má štěstí, že přežila. Všichni, až na maminku. Maminka.. To ona přinesla Alfovi jejího prvního uloveného sviště, to ona ji přála každé ráno dobrý lov.. Vždycky, až do teď. Asi před rokem, do smečky přišla hrozná epidemie, které mnoho psů podlehlo. Blackie to tenkrát nechápala, každé ráno když jí maminka přála dobrý lov, svíjela se při tom v křečích. Pak se jednou večer vrátila z velmi úspěšného lovu do tábora. Těšila se, jakou bude mít maminka radost s velkého králíka kterého ulovila, ale v táboře už nebyla žádná maminka, kterou by mohla potěšit. Našla tam jen plačící Elen a bezvládné tělo zasypané hromadou květin. Ten večer taky viděla poprvé plakát i svého bratra.
Při té vzpomínce jí ukápla slza.
"Blackie prober se a koukej!" zašeptal vedle ní Simi.
Podívala se před sebe. To co spatřila, jí zježilo všechny chlupy na zádech.
Před nimi byla obrovská nížina, a uprostřed ní jeskyně. Všude okolo chodila spousta vlků, nejspíše hlídek.
Ostatní byli nejspíše v jeskyni nebo na lovu.
"Tábor!" vydechla.