Pravidlo vlčí a psí

Po roce
V

lci a psi již dlouho žili ve vlčím táboře.
Blackie chodila každý den na lov a možnost beze strachu se prohánět lesem naprosto milovala. I přesto, že byla členem vlčí smečky, byla jednou z nejlepších lovkyň a lovců, protože se ukázalo, že vlci postrádají jakýkoliv strategické myšlení.
A tak to byla právě ona, kdo každé ráno s Alfou promýšlel plán lovu.

A dnes to byl přesně rok, co mezi vlky žijí.
Ráno, ihned co se probudili, se Blackie vydala za Alfou, aby promysleli dnešní lov.
Blackie měla v plánu s lovci zajít na mýtinu s norami syslů, na jejich starém území. Ihned se vydali na cestu. Celkem pochytali třicet syslů a po cestě ještě dvě lasičky. Blackie se dmula pýchou, když je donesli do tábora, protože věděla, že pro čtyřicetičlenou smečku to bude stačit.
Ve smečce nepanovali nepokoje, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Alfa totiž vymyslel pravidlo, říkal mu pravidlo vlčí a psí a to zakazovalo jakémukoliv psovi či vlkovi, odsuzovat někoho jiného, na základě rasy.
Lidé jim velký problém nedělali, do této části lesa nechodili. Popravdě řečeno, Blackie si myslela, že o ní vůbec nevědí.

Čus Veveřáci!
A je to tady. Oficiální konec.
Já vím, že tahle knížka byla trochu kratší, ale snad ste si jí alespoň trochu užili. A nebojte, další kniha bude delší to slibuji😊😉.