Pravidlo vlčí a psí

Boj

Do tábora došli až za svítání.
Právě když se všichni ostatní probudili.
Nikdy nebyli tak šťastní, že jsou doma.
Reki se k nim okamžitě vrhl. "Vítejte doma!" a olízl jim ouška.
Elen se okamžitě vydala za Alfou, aby mu podrobně vylíčila jejich zážitky.
Alfa vše pochopil a chápavě přikyvoval. Poté se postavil proti smečce, aby pronesl své ranní hlášení.
"Elen, Blackie a Bobřík, objevili vesnici.." psi si začali vyděšeně šeptat.
"A tak se dnes nebudu účastnit lovu.
Půjdu spolu s nimi vesnici obhlédnout." Poté se rozběhl spolu s Elen zpět do hor. Blackie a Bobřík se rozběhli za nimi.
Když se dostali k vesnici, už bylo téměř poledne.
Alfa si vesnici prohlédl a ani ne za půl hodiny, byli připraveni vyrazit zpět.
Asi v polovině cesty, se Alfa zastavil a začichal. Blackie udělala totéž. V tu chvíli Elen zaječela. "Vlci!" Alfa jí rychle strčil tlapku před čumák.
"Mlč! Upoutáš pozornost!" "Omlouvám se Alfo.." zašeptala. Blackie se podívala před sebe a opravdu. Mezi stromy se objevovaly temné stíny vlků. A mířili k jejich táboru! "Musíme je zastavit! Rychle!" panikařila Elen a začala zděšeně pobíhat dokolečka. "Elen!" skočil po ní Bobřík a oba se svalili na zem. "Teď mě dobře poslouchej! My je zastavíme, ale nesmíš panikařit!" "Promiň.. slez ze mně!" Postavila se a vydala se spolu s Bobříkem za Alfou a Blackie. Bylo to přesně tak, jak se obávali. Obrovská smečka vlků, se zastavila nad jejich táborem. "Pojďte sem." řekl Alfa. "Přepadneme je ze zálohy. Pravděpodobně o nás ještě neví."
Plížili se k nim a opravdu potichu a opatrně našlapovali. V tu chvíli kdy se na ně chtěli vrhnout, se ale vlci rozeběhli dolů. Blackie měla pocit, že mezi nimi vidí malého hnědého pejska. "Rychle, musíme varovat ostatní!" řekl Alfa a spolu s ostatními se rozeběhl do tábora. Pozdě. Vlci už byli dole. Jediná dobrá zpráva byla, že lovci se už vrátili a tak mohli ostatním pomoct. Největší z vlků, teď stál před Rekim a o něčem se hádali. "Kde je váš Alfa! Ať mu můžu říct ať vypadnete!" "To bych ti neřekl ani kdybych to věděl." odpověděl klidně.
Vlk, který měl očividně menší trpělivost, než Reki, se neudržel. "Vpřed." zavrčel děsivě do ticha. Vlci uposlechli. Neslyšně se rozestoupili kolem psů do kruhu. Tak tiše, že bylo slyšet i jak slunce svítí. Tak tiše, že by jste slyšeli i kapku potu, která vyděšeným psům kapala ze všech částí těla.
"Alfo, co budeme dělat?!" řekla neslyšně Blackie. "Počkejte tady." zněla odpověď. Poté vyšel na pahorek a zvolal. "Hej prašivé, šedé krysy, tady jsem!" Vlci se otočili. Největší z nich se potměšile usmíval. Alfa pokračoval. "Vím že se vám to, co teď řeknu, budě zdát zvláštní, má smečka se nikdy nevzdává. Pronásledujte mě, mučte mě, ale má smečka se vrátí!" Otočil se na Rekiho. "Reki, každý má omezený čas a ten můj se chýlí ke konci. Víš co máš dělat." Pak sešel z pahorku a pevným a jistým krokem se vydal k vlkům a promluvil k největšímu z nich. "Do mě ty kryso.." "Tebe to přejde, až uvidíš, jak tví přátelé umírají. Liuky, je to na tobě." Dav vlků se rozestoupil a vyšel z něj malý hnědý pejsek. "Tady Liukyho, už možná znáte. Byl to on, kdo vás navedl do našeho tábora, byl to on kdo zjistil kde je váš tábor a byl to on kdo se rozhodl, na vzdory svému původu, stát šlechetným vlkem." "Děkuji Alfo, cením si tvé důvěry ve mne a tvůj úkol s radostí splním." Skočil na psa který stál před ním a zakousl se mu do nohy. On ani nezavyl. Nakonec se z něj Luiky zvedl, ale Alfa se jen svíjel v bolestech a nemohl se pohnout. Luiky se krutě usmíval.
"Tak. Kde jsme to skončili? Á ano. Vpřed!" zašeptal Alfa vlků.
To už bylo na Blackie moc. Vyletěla jako tryska ze křoví a rozběhla se proti, evidentně hodně překvapeným vlkům. "Blackie ne! Co to děláš!?" ječel na ni Šůza. Neslyšela ho. V uších jí hučela krev, ale ona byla příliš rozzlobená, než a by to vnímala. Najednou se řítila do propasti. Bojovala s tím. Snažila se zachytit okolní trávy. Byla tak naštvaná, že dostala, jako každý pes v boji, vidiny. Viděla to, čeho se nejvíce bojí. Padala. Padala pryč od smečky.
"Á to je zase to štěně.. zdravím. Doufám že, už jsi rozvážnější." zaslechla hlas vlčího Alfy. Sen se jí rozplynul před očima. Ležela na zemi a házela celým tělem. Okolo ní, stáli jak psy tak vlci. Až teď, Blackie pochopila, jaký skvělý plán zničila..