Pravidlo vlčí a psí

Sjednocení

To, co se stalo když se vrátili, toho Blackie dlouho litovala.
Bobřík totiž řekl celé smečce svůj nápad.
,,Copak jste se všichni zbláznili?! To nemůže nikdy vyjít!" pištěla Blackie jako blázen, když zjistila, že s nápadem všichni souhlasili. Na její naříkání, ale nikdo nebral ohled. Dokonce se rozhodli, že vyšlou posly,  do vlčího tábora, aby přednesli jejich nápad. A samozřejmě museli vybrat Blackie! Byla vzteky bez sebe, když spolu se Šůzou běželi lesem pryč. Blackie byla přesvědčená, že je poslali na jistou smrt. Šůza, který běžel před ní, ale vypadal nadšeně. Možná si myslel, že alespoň nějak pomáhá zastavit tu patálii s vlky. Blackie jo ale nechápala. Ona to brala tak, že ryskuje zdraví, ne-li život, kvůli nějakému hloupému, ukvapenému a nepromyšlenému nápadu. Došli k táboru. ,,J já tam nejdu Šůzo.." zašeptala vyděšeně. ,,To je v pořádku, já to vyřídím, počkej tady a hlídej." odpověděl jí mile. ,,Děkuju.." koukala se za ním. Byla si jistá, že ho vidí naposledy. Ale překvapivě ne. Za chvíli se objevil za převisem a Blackie se musela ovládat, aby nezačala nadšeně skákat. ,,Rozmyslí si to, ale teď máme vypadnout. Prý máme štěstí, že jsme nepotkali lovce. Na cestě budeme dávat pozor."
Do tábora došli naštěstí bez úhony, lovce nepotkali. A protože byli všichni tak unavení, šli rovnou spát.
Ráno se Blackie vzbudila později, než ostatní. Ihned jí ale bylo jasné, že je něco špatně. V táboře byl vlk. Blackie se musela silně ovládat, aby na něj neskočila. Místo toho, se vydala za Rekim, Šůzou, Simi a Bobříkem, kteří o něčem horlivě diskutovali. Brzy zjistila o co jde. Je to posel od vlků. ,,Vlci prý s Bobříkovím nápadem souhlasí. Bude tak prý méně bojů." prohlásila Simi. Mezitím co  Reki začal Blackie přesvědčovat o tom, že vlkům také záleží na míru, se Bobřík naparoval tak, až Elen, která si hrála se štěňaty, vybuchla smíchy.