Byla zima. Nemohla se pohnout. Od té chvíle, kdy ji vlci zbili, uplynulo několik hodin. Blackie tušila, že už je po boji. Nikoho neslyšela. Přemýšlela, o tom co se v průběhu boje mohlo stát. Vymysleli Elen s Bobříkem nějaký jiný plán? Kolik psů v boji padlo? Snažila se vstát. "Probouzí se!" uslyšela za sebou. "Proboha Blackie, jsi v pořádku!?" řítila se k ní Elen. Blackie spadl kámen ze srdce. Byla v pořádku. "Ano, děkuju. Kde jsou všichni?" Elen se na ní smutně podívala. Okolo ní, stálo sotva pět psů, z její smečky. Ostatní leželi v malých loužičkách krve v okolí nich. Málem se jí zastavilo srdce. Tolik psů.. Tolik jich padlo kvůli její nerozvážnosti.. "Je to moje chyba.. Kdybych nás neprozradila.." "Ne není to tvá chyba Blackie!" vykřikla někdo z pozůstalých. Ostatní se rozestoupili a Blackie tak spatřila kdo k ní mluví. Stál před ní Šůza. Šůza, Reki, Simi, Xury. Za sebou Blackie slyšela hlasy Elen a Bobříka. Za Šůzou se krčilo něco malého. Snad poprvé v životě, byla Blackie ráda že vidí štěňata Trysku, Šípka a Gepiho.
Rozhlédla se. Málem se jí zastavilo srdce. Za štěňaty ležela jejich mrtvá máma. "Kdybych se jen s lovci vrátil včas.. Teď je pozdě."
Chvíli bylo ticho. Pak Bobřík pronesl tiše "A co kdybychom šli zjistit co je s Alfou? Stejně teď nemáme na výběr.." Vyrazili do lesa. Šli dlouho. Nakonec dorazili na malý palouček.
"Alfo!" vykřikla Elen dříve, než tam vůbec stihli dojít ostatní. "Alfo, prober se!" Ale bylo pozdě. Alfa tělo ležel na zemi a vůbec se nehýbal. Nebylo vidět, že dýchá.
ČTEŠ
Pravidlo vlčí a psí
FantasyKaždá smečka má pravidla. Nikdo ze smečky je nesmí porušit. Nikdo.. Blackie je mladá fena s odvážným srdcem a duší. Má ovšem sílu, na to co se podle Alfy brzy stane?
