Můj bad boy [POZASTAVENO]

7.

Tak tady máte tu slibovanou kapitolu. Doufám že se vám bude líbit.

Ráno jsem se vzbudila v něčím objetí. Můžete hádat v čím. Ano správně v Lukasovo. Nevim jak se to mohlo stát, ale radši jsem to ani vědět nechtěla.

Vylezla jsem z postele a šla jsem se do koupelny vysprchovat. Po sprše jsem se šla obléct a učesat si vlasy.

vzala jsem si:

a můj účes vypadal nějak takhle:

Lukas ještě spal, tak jsem ho šla vzbudit, protože jsme měli být za půl hodiny na snídani.
"

Lukasi vstávej."
"Ne mami já nechci do školy," opověděl spící Lukas.
"Ale já nejsem tvoje máma."
Na to už otevřel oči. "Jé ahoj kočičko, pročpak jsi mě vzbudila," řekl rozespale.
"Za prvé nejsem žádná kočička a za druhé musíme být za půl hodiny na snídani, takže hejbni zadkem ať to stihnem."
"No jó vždyť už jdu." Vstal a šel se převlíct. Sundal si triko a já mohla vidět jeho krásně vypracovanou hruď.
"Co tak slintáš, líbím se ti," řekl s úšklebkem.
"Ne nelíbíš!"
"Ale jo líbím se ti."
"Ne nelíbíš se mi."
"Tak se mi podívej do očí a řekni mi že se ti nelíbim."
Přistoupila jsem k němu blíž a podívala se mu do těch jeho božsky zelených očí. Ani jsem nedokázala vyslovit to slovo.
"Mlčení znamená souhlas."
"Ne neznamená a radši už pojď na tu snídani." Vzala jsem si kartu od našeho pokoje a šla jsem na snídani.
"Fakt božská prdelka,"řekl Lukas, když už jsme byli skoro tam. Jen jsem protočila očima a šla si sednout vedle Lili.
"Ahoj Lili tak co jak to jde s Lindou?"
"Ani se neptej."
"Proč? stalo se něco?" zajímala jsem se.
"Jo, když jsme přišli včera na pokoj, tak si Linda zlomila ten její nalepenej nechtíček a asi hodinu tam vyprávěla jak si musí rychle zajít někam na manikúru jinak bude vypadat jako kráva bez jenoho nehtu." Odpověděla mi Lili. Nad tim jsem se musela jenom uchechtnout.
"A co ty a Lukas? zeptala se se šibalským úsměvem."
"Jedna věc by tu byla."
"Jo a jaká?" Zeptala se zvědavě.
"No když jsme včera přišli po večeři na pokoj, tak jsem se šla vykoupat a víš jak tam je to prosklený okno že můžeš s pokoje vidět do koupelny?
"No vim."
"Tak Lukas mě tam očumoval."
"Kecáš a co bylo pak?"
"Pak jsem nasraně vylezla z vany a jenom v ručníku jsem se ho šla zeptat jak dlouho tam stál, no a on mi na to odpověděl že dost dlouho na to aby mohl vidět všechno."
"A řešila jsi to nějak dál?
"Ne, protože už mě nahou viděl, tak jsem s tím už nemohla stejnak nic dělat." Dopověděla jsem jí celou mou story.

...

Po snídani přišla učitelka a oznámila nám že do 13:00 si můžeme dělat co chceme a potom se půjdeme podívat na nějaké památky.

Tak jsme se s Lili domluvili že se půjdeme podívat do nějakých obchoďáků.

...

Na pokoje jsme dorazili kolem 12:30 takže jsem měla ještě 30 minut abych se nachystala. Lukas byl ještě někde s Tomem, tak jsem se mohla v klidu převlíct, bez toho aby mě očumoval.
Na sebe jsem si vzala proužkované tričko a světle modré džíny.

Měla jsem ještě 20 minut, tak jsem projela sociální sítě. Asi za 15 minut přišel Lukas že už máme jít za učitelkou. Tak jsem se zvedla z postele a vzala si malý batůžek a dala jsem si do něj mobil a sluchátka. Pak jsem se už vydala za učitelkou.

...

Po asi 6 hodinách ve měste jsme se vrátili do hotelu a měli jsme jít rovnou na večeři.
K večeři jsme měli lívance.

Po večeři jsem šla na pokoj, protože bylo 8:00. Lukas šel prý na chvíli ke klukům.
Chtěla jsem si jít dát sprchu, když v tom mi začal zvonit mobil.

"Ano mami."
"Amy stalo se něco hrozného! " brečela mamka do mobilu a já nevěděla co se děje.
"Co se stalo mami?"
"Josh on..on měl autonehodu." když jsem to slyšela, tak jsem se neudržela a rozbrečela se.
"A je v pořádku?"
"Nevím, je v kómatu."
"Mami mám se vrátit domů?"
"Ne zlatíčko, jen tam zůstaň, stejnak by si tady nic nezmohla."
"A bude v pořádku že jo."
"To nevím zlato, ale musíme doufat že to dobře dopadne."
"Mami a budeš mě informovat kdyby se něco stalo?"
"Ano zlatíčko, ale budu musem končit přišel doktor."
"Tak ahoj mami a co nejdřív mi zavolej jak na tom je."
"Ano až budu něco vědět, tak ti zavolám a buď v klidu všechno dobře dopadne." típla to a já se rozbrečela ještě víc. Najednou někdo otevřel dveře. Byl to Lukas.

Z pohledu Lukase

Přišel jsem na pokoj a viděl jak Amy brečí na posteli.
"Co se stalo Amy?" zeptal jsem se jí a přisedl si k ní na postel.
"On..on měl autonehodu."
"Kdo Amy?" zeptal jsem se ustaraně.
"Můj brácha," odpověděla a rozbrečela se ještě víc než předtím.
"To bude dobrý Amy," obejmul jsem jí. Vím že mě nemá moc ráda, ale teď jí to bylo očividně jedno.
"A je v pořádku?"
"Nevím protože je v kómatu," odpověděla mi.

Z pohledu Amy

Bylo mi jedno že mě Lukas obejmul. A začal mě utěšovat. Byl hodný. Už nevypadal jako totálně namyšlenej debil, ale měl i city.
Nevim jak, ale najednou jsem usla v Lukasově náručí.

Z pohledu Lukase

Po chvíli Amy vytuhla v mém náručí. Nevím co se to se mnou dějě, ale zdá se mi že k ní něco cítím, ale nevím co.
S touhle myšlenkou jsem usl.