Můj bad boy [POZASTAVENO]

14.

Ráno mě vzbudila rána na zem. Chvíli mi trvalo než jsem se vzpamatovala. Po chvíli jsem viděla Lukase jak se smíchy válí na posteli.
"Co to jako má znamenat?" vyjekla jsem se s vražedným pohledem.
"Odplata," odpověděl.
"A za co?"
"Á tak ty si nevzpomínáš jak si mě včera skopla z tě postele?"
"Jó, tak teď mi to už dochází."
"Fakt máš pomalý vedení."
"Právě že mám dobrý vedení."
"Teď to tak úplně nechápu," odpověděl.
"Néchápeš? Tak já ti to připomenu. Za to jak jsem tě minule nebo spíš včera skopla z postele tak jsem musela uklízet celý pokoj. Takže když si mě teď shodil, tak to tu uklízíš ty," odpověděla jsem s vítězným úsměvem a vydala se směr koupelna. Než jsem zavřela dveře od koupelny, tak jsem se koukla na Lukase, ten tam jenom stál a nevěřícně koukal.
V koupelně jsem si vyžehlila vlasy namalovala se a oblíkla.

Když jsem se oblíkla tak jsem se vydala na snídani.

...

"Ahoj Lili."
"Ahoj"
"Hele Lili dneska mám jít na kontrolu s tou rukou, tak jestli by si nechtěla jít se mnou?"
"Jo klidně stejně dneska máme volno a já nemám co dělat." chvíli jsme si povídali když v tom přišel Lukas a Tom.
"Hele holky večer jdeme ke klukům na pokoj hrát flašku, tak jsme se chtěli zeptat jestli nechcete přijít."
"No tak jo, ale kdo tam všechno bude?" zeptala jsem se.
"No, my dva. Jak jinak pak pár holek a ještě asi 4 kluci," odpověděl s úsměvem Tom.
"No tak mi přijdeme a od kolika to je?" zeptala se Lili.
"Od půl devátý."
"Tak se tam sejdeme," řekli kluci a ještě než odešli tak Tom políbil Lili.
"Takže plán na večer máme," řekla s úsměvem Lili.
"Jo to máme."

Už jsem se zvedala že půjdu když v tom jsem si vzpoměla že na tý kontrole mám být už za hodinu.
"Jo Lili teď jsem si vzpoměla že u tý doktorky mám být za hodinu."
"Tak já si jdu pro mobil a peněženku a sejdeme se v hale OK."
"Jasně za 3 minuty tam."

...

Rychle jsem doběhla do pokoje vzala jsem si kabelku a do ní naházela všechny potřebné věci a běžela jsem směr hala.
"Yes, jsem tu první,"řekla jsem Lili když přišla.
"Jo jo blahopřeju vyhrála si."
"Tak jdeme na bus?"
"Jo jdeme, ale už žádný běhání," řekla jsem jí.

...

Autobus už tam stál což bylo fakt štěstí.
Po pár minutách jsme dojely na zastávku a pak jsme ještě asi 7 minut šli pěšky. Vešly jsme do nemocnice a měli jsme rovnou zamířeno do čekárny. Asi po 13 minutách vyšla sestřička že mám jít dovnitř.
"Počkáš tady viď?"
"Jojo počkám zatím si dojdu do automatu pro horkou čokoládu," odpověděla nadšeně Lili že bude mít svojí horkou čokoládu.
"Dobrý den slečno Braun, tak co vaše ruka?"
"Už mě to vůbec nebolí,"řekla jsem popravdě.
"Tak si sem položte ruku a já vám to zkontroluji." jak řekal tak jsem udělala.
"Hm, je vidět že už to máte zahojené."
"Takže můžu jít?"
"Ano můžete."
"Tak děkuju a naschledanou."
"Nemáte vůbec zač, naschledanou."
"Tak co? Už to máš zahojený?"
"Jojo prý to mám v pohodě."
"Ta to je dobře a hele nechceš se jít projít po nákupákách?"
"Jo klidně stejnak do večera nemáme co dělat."