Ďáblův syn

12.10.1999 Peklo

Po namáhavém hledání dvou šutráků jsem byl vyčerpaný... jako kdybych měl smůlu, což je prakticky nemožné. Ale nakonec jsem je našel. Uhlem jsem nakreslil pentagram a do středu položil jeden kámen, druhý křečovitě svíral v pravé ruce. ,,Heide chrome deteqax," pošeptal jsem, aby mě matka neslyšela. Najednou jsem uviděl zářivě fialové hvězdičky, které kolem mě létaly, a pak jen minutovou tmu, jež byla pro mne velmi uklidňující. ,,Co tu chceš, mladej?" ptá se Chrochtal, růžové prase s lidskou hlavou, když jsem se objevil v pekle. ,,Hledám tátu," odvětím a prohlížím si nestvůru. ,,Jak se fotr jmenuje?" ptá se a všímá si údivu v mé tváři. ,,Satan, můj otec je Satan, Chrochtale," odseknu a přemýšlím, jestli neexistuje zaklínadlo, které by mu zmalovalo ksicht na modro. ,,Satan? Kluku, nedělej si ze mě srandičky, Satan syna nemá, o tom bych přece věděl," chechtá se ,,Direxos foeta la valdis," zašeptám a z pozemského Nicka je rázem svalnatý vlkodlak. Ale nebyl jsem si jist, zda mi ten neschopný sluha mého otce doopravdy věří, proto jsem použil zaklínadlo ,,Taxa esta wesau" aby mi narostly velká černá křídla, která jsou známkou čirého zla. ,,Pojďte, doprovodím vás, pane," praví chrochtal zahanbeně v hlubokém úklonu a rozbíhá se pískovcovými chodbami k černému paláci, který znám jako svoje boty. Prošli jsme kolem nestvůr, duší, čertů a nakonec jsme konečně přiběhli k paláci. ,,Nechám Vás o samotě," pokloní se prase a otevře bránu. ,,Otče," zavolám, když uvidím velikého červeného čerta v nejbližší místnosti. Satan se otočil a když mě spatřil, v jeho tváři se rýsoval široký úsměv. ,,Nicku, tak dlouho jsem tě neviděl, chlape," řekl a jedním okem si mě prohlížel. ,,Vypadáš dobře, vousy, křídla a rohy ti sluší, dokonce i ta vlčí podoba není špatná," usoudí táta a z jeho výrazu lze vyčíst, že je spokojený. ,,Tati, vládče všemohoucí, satane, ďáble, svůdný bojovníku a zlosyne, potřebuji poradit, co udělat, aby se nevyplnilo proroctví, které mi zničí můj mizerný život," ptám se. ,,Líbí se mi tvoje tituly, synu, ale proti proroctví toho moc nezmůže ani Vládce pekel," odpoví zamysleně otec. ,,Poslyš, Nicku, ty znáš nějakého policajtského kluka?" zeptá se po chvíli. ,,Ano, bohužel, je to můj největší nepřítel," odpovím strnule s pohledem stále upřeným k zemi. ,,Podívej se na mě synu, být mým synem nemá pouze výhody v podobě schopností, ale věř, že to proroctví ať se vyplní nebo ne, ti tvůj život nezkazí. Mysli trochu pozitivněji, svět i když je nespravedlivý, se ti budete zdát lepší a ty budeš šťastnější, věř mi synu," pohlédl na mě vážně. ,,Já ti věřím tati," odpověděl jsem mu rázně. ,,Jak se má máma?" odbočil jsem od tématu. Poprvé za dlouhou dobu jsem ho slyšel o ní mluvit. ,,Dobře, proč se ptáš?" po mé otázce pouze zarytě mlčel. Zajímavé vidět Satana jak nemá co říct. ,,Zítra se tu možná stavím. Ahoj." S těmito slovy jsem se otočil na vlčí tlapě a vykráčel z otcovy kanceláře. Prošel jsem okolo Chrochtala. ,,Co si mladý pán bude přát?" zeptal se svým podlézavým hlasem. ,,Já na svět," odpověděl jsem jednoduše. ,,Jak si přejete," a podal mi dva šutráky. ,,Tuq te dama ex" a byl jsem doma. Otec je velmi zajímavý člověk. On vlastně není člověk...

Vyplní se proroctví? Najde Nick způsob, jak zařídit, aby se nevyplnilo? Zjistí jméno vraha a dozví se zbytek veršů?