"Vskutku?" zaklonila se, jakoby se smála. Zpod kápě však nevyšla jediná hláska.
"Chlapče," oslovila mě poprvé jinak, než 'smrtelníku', "kdo tě zabil?"
Na okamžik jsem zaváhal. Smrt nevěděla, jak se jmenuji. Jediné, co z pergamenu mohla vyčíst, bylo datum mého narození - a také úmrtí.
"Chcete po mně jméno?"
"Ovšem, že chci jméno," srolovala starý pergamen mezi podlouhlými prsty.
"Alex."
Smrt se napřímila a něco se pod její kápí zalesklo.
"Ten člověk, který mě zabil, se jmenoval Alex."
ČTEŠ
carpe diem ✔
Short StoryVšechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019