Elodie Williamsová je 16ti létá dívka která miluje draky, jenže lidé v dracích vidí jen to špatné a proto je zabíjí. Jednou v lese najde zraněného draka a společně se spřátelí. Lidem začíná být divné že vždy po škole běží do lesa.
Jenže jak dlouho s...
Docupitala jsem si pro červené jablko, a s chutí se do něj zakousla. Z rozplývání nad jeho chuťí mě vyrušila mamka.
"Kde si toho vlka našla ?" řekla a posadila se naproti mě. ( seděla jsem u stolu)
"V lese" pokrčila jsem rameny a opět se věnovala tomu slaďoučkému jablku. To pro mamku bylo znamení že toho ze mě už víc nedostane, proto se zvedla a odešla.
Já jsem po chvilce následovala jejímu příkladu a vydala jsem se do svého pokoje. Popadla jsem knížku o dracích, přesněji lexikon draků a otevřela jí na náhodné stránce. ————————————————————
GEJZÍRNÍK
Třída: Voda Zbraně: Při ohrožení chrlí vařící vodu Výskyt: Žije v hlubokých teplých mořích Slabiny: Bez zdroje vody nemůže chrlit vařící vodu Nebezpečnost: 7 Rychlost: 3 Hrozivost: 5
Při setkání s ním je dobré mít u sebe štít na ochranu před vařící vodou. Téměř vyhynulý druh. Útočit na břicho- slabé místo. Na souši je pomalý. Ničí lodě. NUTNO ZABÍT ———————————————————— Sevřela mě úzkost. Tak jako vždy když čtu lexikon. Lidé kácejí lesy, ničí přírodu, zvířata z lesa mizí, a draci nemají co žrát. Proto žerou dobytek ve vesnicích a lidé je kvůli tomu nenávidí a zabíjejí je. Za dračí hlavu je velká odměna, proto každý vraždí jak může.
To jsem vám zapoměla říct. U nás draci žijí v poměrně hojném počtu a pokud jste si mysleli, že se lidé klaní drakům až k zemi, tak jste se mýlili. U nás to chodí tak, že muži se mezi sebou předhánějí kdo zabil víc draků a děti se cvičí k zabíjení. Tedy, rodiče je to učí. Otec. Většinou. Ženy vyrábí šperky z dračích zubů a drápů, a oblečení či doplňky z dračí kůže.
Můj otec chodí na hony s ostatními lovci. Draci žijí skoro všude, ale pomalu se jejich populace menší, kvůli lidem kteří nemají slitování. A co je na tom nejhorší, otec mě brzy začne učit zacházet se zbraněmi a časem s ním budu chodit na hony. Netuším co budu dělat, jelikož nechci zabíjet draky, ale pokud to otec zjistí, tak to pro mě nedopadne dobře. Mám 17ti letého bratra, který se neliší od ostatních mužů. Zabíjí nevinné draky. Mám ho ráda, když pominu to s těma drakama. Chodí s naším otcem na hony, a většinou se nevrací s prázdnou... Jinak chodím normálně do školy. Matika, dějiny atd. však to znáte. Nedávám najevo to, že mám ráda draky. Byla bych cílem posměšků a šikany.
Zatřepala jsem hlavou abych vyhnala nehezké myšlenky, položila knihu obalenou kůží zpátky na stůl a rozhodla jsem se, že půjdu zkontrolovat toho lesního psíka. (Super název, já vím xD)
Vydala jsem se z pokoje, seběhla schody a zamířila směr obývák. Nakoukla jsem do místnosti, a pohled zaměřila na maličké Vlče. Bylo vzhůru, a koukalo mým směrem. Přistoupila jsem k němu blíž, a natáhla k němu ruku. K mému překvapení, jí hlavičkou prodebralo a asi chtělo abych ho drbala. Lehce jsem mu přejížděla rukou po odkryté hlavičce a dávala si pozor, aby jsem mu nešáhla na nějakej šrám. Po chvilce jsem toho nechala a odešla, aby mohlo spát a uzdravovat se. Doběhla jsem si pro bundu a šla oznámit mamce, že jdu opět do lesa. Doufám že nebudu muset zachraňovat dalšího vlka. To by jsme měli brzy místo baráku veterinu. Loudala jsem se ulicí a kopala do kamínku který ležel na cestě a přemýšlela. Pokud vás zajímá o čem, tak o všem. "Ahoj" nadskočila jsem snad metr do vzduchu a otočila se za sebe.
"Jé ahoj. Ani nevíš jak sem se tě lekla." zasmála jsem se na Andy, svojí kamarádku ze školy.
"Kam míříš ?" zeptala se.
"Ále, jenom do lesa si pročistit hlavu" pousmála jsem se.
"Okayy, tak já zas mířím domů hlídat bráchu" ušklíbla se na mě.
"Tak faajn, tak ahooj. A užij si bráchu dokud je doma." rozloučila jsem se s Andy a pokračovala jsme v cestě. Vešla jsem do lesa a motala se mezi stromy. Došla jsem na místo, kde jsem zachránila Vlčka a porozhlídla se kolem. Nic. Nic. Nic. Á, tady něco je.
Došla jsem blíž k tomu místu a koukala jsem co to je. Chvilku mi trvalo než jsem poznala co to je, jelikož můj mozek se zavřel do svého pokoje, a na dveře dal velkou ceduli NERUŠIT. Koukala jsem na to asi 5 minut jako debil, než jsem se probrala z dočasného tranzu a opět nastartovala mozek. To snad ne. Ó můj bože. Je to to co si myslím že to je ? Hlavou se mi honily myšlenky jako splašení hadi. Udělala jsem tři kroky dozadu a zahleděla se pořádně na obrovskou prohlubeň ve tvaru tlapy. S drápy. Sebrala jsem zbylou odvahu a vydala se po stopách. Po chvilce jsem došla na místo, kde nebyly skoro žádné stromy, a bohužel, stopy tam končily. Koukala jsem kolem jestli nezahlédnu něco neobvyklého. Bingo. Zlomená větev. Z obrovského stromu trčela rozpůlená a zlomená větev. Takzě odletěl. Ach Jo. Byla jsem trošku smutná. Tolik jsem si přála ho vidět. No nic.
A co když tu někde je ?
Hm
Haloo mozku
Co jee ?
Máš přemýšlet, né spát...
No jó
Tak se tě ptám znova, co když tu někde je ?
Hm
Víš že jseš údajně velmi potřebný orgán, a máš přemýšlet ?
Nechce se mi
Vždycky při testech a chvílích kdy tě potřebuju že ?
Vzdala jsem hádku se svým mozkem, a vydala se někam do lesa. Nešla jsem moc dlouho, a po chvilce našla velkou kruhovou průrvu, se třpytivým jezerem uprostřed. Sedla jsem si na kraj, a koukala má tu nádheru. Jenže něco mě vyrušilo. To NĚCO vylezlo z jeskyně dole v průrvě. A to NĚCO, byla obrovská červená hromada šupin, s dvěmi obrovskými křídly. Ihned mi došlo co to je, to by poznalo i batole.
Tak ses dočkala. Vysmíval se mi mozek.
Trhnutím jsem se postavila na nohy, a dolů se sesypala sprška kamínků. Jenže to nebylo moc fajn. Ta hromada šupin si toho všimla, a pomalu začala zvedat hlavu mým směrem. Sakra sakra sakra. Ne ne ne. Tadá, hromada šupin dokončila to co začala, a zahleděla se na mě svými oranžo-žlutýma očima.
Ta hromada šupin, byla obrovský drak.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ó můj božee. Tahle kapitola má přesně 1004 slov. Já jsem tak happy :))
Takže, váš názor ? Něco co byste chtěli aby se v příběhu objevilo ? Pište do komentů vaše názory. Děkuju za každý koment :)
