Mysterious camp [CZ-YAOI]

#19

   Diskotéka zkončila a všichni se přesunuli do chatek, šel jsem do našwí chatky, kde už určitě čekal Thomas na to, až příjdu já. Když jsem vešel do chatky, byl tu Thomas, ale společně s Elisabeth, seděli na posteli a kousali se do rtů a smáli se. Dělalo se mi z toho špatně, ne z Elisabeth, ale z Thomase, když pomyslím na to, že ještě před pár hodinami si hrál takhle on semnou.

   Přetáhl jsem si mé tmavě modré tričko přes hlavu a oblékl si tričko, ve kterém spím, dělal jsem že nevím, že tu jsou, ani jsem se na ně nepodíval, vážně se mi Thomas hnusil čím dál víc.

   ,,Co tu ještě děláš Elisabeth? Máš být už dávno ve své chatce a ležet.'' řekla Kate naštvaným přízvukem a umožnila Elisabeth cestu aby mohla kolem ní projít.

   ,,Tak dobrou, hezky se vyspěte.'' řekla Kate když zhasínala světlo, samozřejě jsme i jí s Thomasem popřáli dobrou noc.

   ,,Dobrou Jamesi.''

   ,, .. '' bez odpovědi, slyšel jsem Thomase jak něco naštvaně říkal, ale já ho neposlouchal a pomalu usínal. 

***

   Když ráno slyším otravný zvuk trumpety, ihned z postele vycházím bez řečí, ani bez Kateniny pomoci, hrnu se přímo ke skříňce a vytahuju si čísté triko s teplákami.

   ,,Co tak zíráš?'' ptám se Thomase a povytahuju obočí, když mi nějakou dobu neodpovídá.

   ,,Nemůžu?'' zíral na mě dál, ikdyž jsem si sundával tričko na spaní. ,,Už se předemnou nestydíš?'' doplnil

   ,,Když k danné osobě necítím sebemenší cit, tak se nestydím.'' řekl jsem odporně a vzpomněl jsem si na to, co se odehrálo včera.

   ,,Ty žárlíš, že ano?''

   ,,Co?.. já..ne'' řekl jsem zaraženě a koktal jsem u toho.

   ,,Ne nežárlím''

   ,,Ale ano, žárlíš, dřív ses takhle nechoval.'' říká a přitom vstává z postele a jde přímo ke skříni.

   ,,Nemáš důvod, dřív nebo později to s ní stejně ukončím.. znáš mě, nejsem na dlouhodobý vztahy.'' narážel na to co se mezi náma stalo v lese, věděl to, že na to pořád myslím a ještě na to naráží, nenávidím ho.

   ,,Kluci, jste vzhůru?'' ptá se Kate, která stojí za dveřmi a klepe na ně.

   ,,Jo, jsme.'' odpověděl jsem.

   ,,Dneska rozcvička nebude, přijďte ke koupelnám.''

   Co nejrychleji jsem na sebe oblékl oblečení a vyšel ven z chatky, abych tu nemusel být z Thomasem.

   Došel jsem před budovu kde jsou koupelny, a stálo tu už pár lidí z našeho oddílu. Vidím jak z dálky přichází Thomas a jde rovnou k Elisabeth, neslyším jejich rozhovor, slyším jen pár slov, ale podle Elisabetinýho obličeje jsem usoudil, že to s ní Thomas ukončil. Rozbrečela se. MILUJU NĚKOHO JINÝHO, tyhle slova se mi zaryly do hlavy tak, jako kdyby mluvil o mě, nebo je to vážně pravda?

   Heh, asi se ptáte, proč vycházejí kapitoly tak málo, je to z toho důvodu že nemám moc času, ani na to nemám moc náladu, doufám že se nezlobíte, because takhle budou kapitoly vycházet.. Jedna kapitola do 1-2 měsíců.. Mrzí mě to, a hlavně se omlouvám těm, co tenhle příběh zaujal a baví je, kdyby jste se na cokoliv chtěli zeptat, tak se ptejte, jak v komentářích tak v SZ. Jinak moc děkuju za tak velké ohlasy v tomhle příběhu, vážím si toho. ♥

- D.T.