Mysterious camp [CZ-YAOI]

#14

   Když jsme se vraceli do tábora, tak jsme to vzali temnou uličkou, lépe řečeno zkratkou, která nás odvede zpátky do tábora. Byla všude tma, nešlo vidět ani na krok, bylo něco po deváté hodině. Jediné na co jsem myslel bylo, aby nechodili kolem chatek aby věděli že jsou všichni v táboře a že se chystají spát.

   ,,Thomasi, co když už nás hledají? Co když se budeme muset vrátit domů když jsme porušili pravidla? Bez dovolení tu přece nemůžeme chodit, zvlášť když jsem k tomu měli víno, co budeme dělat potom?'' zeptal jsem se nejistě Thomase.

   ,,Všechno bude v pohodě, neboj se.'' řekl, přišel ke mě a obejmul mě.

   Vrátili jsme se zpátky do tábora, nikdo nás naštěstí neviděl, dost jsem se bál aby to nezjistili, to by jsme měli zákáz jezdit tu, a ještě k tomu by nás poslali domů.

   Otevřel jsem dveře od chatky a tam stála Kate která na mě tupě zírala.

   ,,Můžete mi vysvětli kde jste tak dlouho byli?'' zeptala se Kate a dál na mě naštvaně zírala.

   ,,No..''

   ,,My jsme byli v jiné chatce.'' vložil se do našeho rozhovoru Thomas.

   ,,Vím kde jste byli, kdyby jste alespoň nelhali, byli jste v lese, že ano?'' Kývl jsem společně s Thomasem a sklopil hlavu dolů.

   ,,Hlavnímu vedoucímu to neřeknu, ale trest za to mít budete.''

   ,,A to je jaký?'' zeptal se Thomas.

   ,,Zítra po večeři půjdete pomoct umýt nádobí kuchařkám a uklidit celou jídelnu, jinak pojedete domů.''

   Oba jsme jen přikývli a koukali na Kate jak odchází s krabičkou cigaret v ruce.

   ,,Dobrou noc, a ať už se to neopakuje.''

   ,,Dobrou.'' řekli jsme s Thomasem zaras, když Kate odešla, šel se Thomas podívat do kufru, jestli to byli jeho cigarety.

   ,,Jsme v hajzlu, byli to ty moje.''

   ,,Pár dní to ještě vydržíš.'' řekl jsem s úsměvem a pohlédl na něj.

   ,,Snad jo.'' stoupl si ke skříňy a začal se přehrabovat ve věcech, a hledal oblečení v čem by mohl spát.

   Když jsem se převlékl, tak jsem zalezl do spacáku a čekal na Thomase až zhasne abych mohl jít spát. Lehl si do svýho spacáku a vzal si svou baterku.

   ,,Jsi unavenej?'' zeptal se mě Thomas.

   ,,Trochu ano.''

   ,,Bojíš se strašidelných historek?''

   ,,Uhh, celkem ano.''

   ,,Chceš říct jednu?''

   ,,No klidně, ale když se v noci probudíš vedle někoho, tak já za to moct nebudu.'' Thomas se jen zasmál a začal vyprávět.

   ,,Kdysi dávno žila jedna holčička, která měla svého psa aby ji hlídal, měla ho moc ráda, jednou, když její rodiče odjeli pryč, zůstala holčička sama se svým psem v baráku. V jednu hodinu v noci, slyšela strašnej kravál, tak dala ruku pod postel, jestli je u ní její pes, ten jí olízl ruku. Ve dvě hodiny v noci, slyšela znovu kravál a slyšela všude dunění, jako by někdo chodil v jejich baráku, znovu dala ruku po postel, aby se ujistila že pes je s ní, ten jí ruku olíznul znovu. Ve tři hodiny v noci, slyšela pořád hluk, a dala znovu ruku pod postel, ale pes jí ruku neolízl, holčička se zděsila a šla se podívat kdo dělá takový kravál. Když přišla do kuchyně, uviděla svého oběšeného psa  přečetla si nápis z krve psa (Jak obdihuvodné, když umí člověk lízat stejně jako pes)''

Ahoj! Ano! Pořád žiju, tak proč to neoslavit, když jsou teď ty prázdniny, tak by měli kapitoli vycházet častěji, vím ža tahle je celkem o ničem ale těšte se na další. :)

Ten GIF nahoře xD

- D.T.