Melodie tiše hraje
Jak zbíječka do mých snů
Pryč ze svého ráje
Je mi jasné že už neusnu.
Proudem vody proberu se
Uvařit své tělo vodou
Sotva vyjdu proberu se
Nohy mě totiž zebou
Kapky vody setkají po unaveném těle
Ja nejradši bych se rozkřičel
RÁNO jdi už do prdele
Tvůj bratranec poledne.
Je tak něžný a galatní
Já vím že říše kde jsem byl
už se do ní nevrátím
Nohy se mi sotva vlečou
Očí nejdou udržet
Ja jdu si pro svůj elixír
Teď to musím vydržet.
Vidím tvory jako já
Znechucené to bestií
Čekají jen na to
Až elixíru se napijí
Život hořký jak chuť jeho
Někdo jí prý nemá rád
Trošku cukru by to chtělo
Abych ten nápoj černý měl rád.
Troška bílé tekutiny
Pít to černé někdo s může bát
Je to extrakt života
To nejhořčí co může být
Avšak způsob jediný jak od rána si ulevit
Po chvíle už to cítím energii života
Řeknu vám to na rovinu, káva základ života.
ČTEŠ
Ranní příhody aneb legenda o šálku kávy
ŞiirRáno je tím největším nepřítelem člověka, člověk se musí naučit milovat svého nepřítele. Není to zas tak těžké pokud k tomu máme potřebné lektvary.
