Pod Maskou

V hlouby země ✔

,,Tikki, já vůbec nevím, co mám dělat..." zoufala jsem v pokoji na své posteli a koukala do stropu. ,,jsem hrozná! Co jsem to jen provedla, proč jsem se s ním vůbec bavila, proč jsem něco neudělala? Co jsem to za Berušku?"

,,Marinette v klidu. Musela jsi to udělat. Nic jiného ti nezbývalo a ještě pořád je tu ta šance, že to všechno ukončíš. Jen musíme najít Mistra Fu, sebrat Lile její mirákulum - což bude trochu složité - a najít lidi, co by byly vhodná pro tyto mirákula, aby nám s tím vším pomohli. To zvládneme!" Snažila se mě utěšit.

,,Tikki, čas dochází. Za tak krátkou dobu nedokážu usoudit, kdo je na mirákula hoden. Polovinu času, co mi zbývá, vyplýtvám na hledání Mistra. Navíc jak já můžu někoho najít? To dělá jen Mistr, ten ví vše."

,,No myslím, že se Mistr Fu asi poprvé spletl a dal mirákulum nesprávné osobě. Lila změnila svou imige, takže jí pravděpodobně nepoznal a nebo..."

,,Si ho vzala násilím!" Napadlo mě. Musíme ho jít najít a cestou se podívám po ostatních, co dělají a především.... Co dělá Lila s mým Adrienem.

Poskakovala jsem po střechách Pařížských domů a rozhlížela se, když vtom jsem zahlédla jakýsi dav lidí pode mnou.Seskočila jsem dolů pomocí kouzelného Joja a procpala jsem se davem. Všichni tam byli shromážděni kolem hluboké díry do země. Když jsem se protlačila až úplně dopředu, všichni ztuhly. Zapomněli, že existuji a najednou se jim objevím přímo před očima. Vím, že bych to dělat neměla a že stále porušuji dohodu a že kazím celý Lišajův plán, ale ještě pořád jsem ta hodná  Beruška a mým úkole bylo, je i bude Paříž chránit včetně jejích občanů.

,,Co se tady děje?" zeptala jsem se policisty, který si mě prohlížel. Novináři - včetně Šamakový - si mě začali prohlížet a fotit. Zaslechla jsem nějaké drby a pomluvy, ale snažila jsem se to ignorovat.

,,Z-z nič-čeho nic se tu objevila tahle ta to...díra, je tam tma a nevíme jak je hluboká ani, co s ní máme dělat. Snažíme se lidi držet, co nejdál, ale  jsou tak zvědaví, že se tam nakonec shazují." Hned jak to dořekl přišel pán který byl mohutný a strčil omylem kluka, který spadl paní na nohy, která poté, co malém spadla, bouchla kabelkou další paní, která se chytla muže co se neudržel a zakopl. Ani jsem nemrkla a už padal dolů do díry. Rychle jsem ho svým Jojem omotala a táhla nahoru. Jenže jsem ho neunesla a klouzali se mi nohy málem bych tam skončila taky, kdyby nepomohli ostatní. Sice jim to chvíli trvalo, ale snad jim došlo, že jsem pořád Kouzelná Beruška, co zachraňuje. Celou silou jsem zatáhla Jojem a muž byl konečně nahoře, ale já neudržela rovnováhu a převrátila se. jediné se jsem viděla bylo to, jak se mi hlavy zpanikařených lidí vzdalují. Chtěli mi pomoct, ale nestihli to. Mávala jsem a švihala Jojem nahoru a dolu, ale nikde nic čeho bych se zachytla. Křečovitě jsem zavřela oči a čekala na nejhorší. Dopadla jsem a nebolelo to neboť jsem dopadla do náručí, pevných a silných. Černých jako to díra.

 ,,Kocoure?"

,,Beruško mám problém." Položil mě a sedl si na zem.

,,Kocoure co tu děláš?" Vyptávám se. Nečekala jsem, že to bude jeho výtvor. Spíš jsem sázel na Lišaje" 

,,Se svou Kočaklizmou toho umím víc než se zdá. Byl to omyl. Byl jsem hrozně naštvaný a uklouzla mi noha, když jsem seskakoval z jedné ze střech. Upadl jsem na tu špatnou ruku a udělal díru do země. Větší problém je to, že jsem ztratil tyč, takže se odtud nemůžu dostat a za chvíli se proměním." Zaskočilo mě to, ale on vypadal docela klidný vzhledem k situaci.

,,Proboha Kocoure, co tě tak naštvalo?" 

,,Ty" Tuhle odpověď jsem nečekala, ale někde hluboko uvnitř sebe jsem to věděla, že v tom budu mít nějakým způsobem namočený prsty.

,,Cože?" Snažila jsem se dělat, že ho moc nechápu, což byla pravda, ale na druhou stranu zase vím, co ho vytočilo a nedivím se tomu ani.

,,Zmizela jsi a pak si se objevila. Nic jsem o tobě nevěděl. Pak přišla Alisha a začala vykládat hlouposti o tom, že jsi na to neměla a vzdala jsi to. Nevěřil jsem tomu a pak, jak ses tu objevila? Dala jsi mi jistotu, že si to nevzdala. Ano byl jsem naštvaný, protože jsem nevěděl o co jde a tys mi řekla jen promiň, ale zároveň jsem věděl, že je něco špatně a že jsi to nedělala jen tak. Věřil jsem ti a tys pak zase odešla. Hned po tom, co jsi se zase vytratila přišla Alisha. Viděla tě se mnou..." Což je velký špatný páč to řekne Lišajovi a já tím pádem nemám žádný čas a všechno se to vrtne. Je na čase mu to říct...

,,Řekla mi, že teď spolupracuješ s Lišajem. Že jsi zmizela, protože jsi se spolčila s ním jelikož tě nebavilo zachraňovat. Lišaj po tobě chce, abys mi sebrala mirákulum a ty děláš, jak on pískne..."

,,Kocoure," skočila jsem do řeči. ,,Nerozumíš tomu, je to slo -"

,,Nevěřím jí." řekl a tím mě úplně zaskočil.

,,Cože?" Nešlo mi to do hlavy a zároveň mě to trochu děsilo, protože je to tak docela pravda, ale není pravda, že jsem se s ním spolčila a že mě nebavilo zachraňovat... no i když.

,,Podle mě jsi zakumatizovaná. Ovládá tě, že?"

Sakra!  Pochopil to špatně a já nemám moc času na vysvětlování, ale už mi nic jiného nezbývá. Tedy Kocoure, ty mi to moc neulehčuješ. 

,,Ne, je to jinak," Jeho výraz ztuhl. ,,Mám v sobě akumu, to ano a mám ti sebrat mirákulum, ale ještě mě neovládá. Je to složitější a mnohem delší příběh, který by sis měl vyslechnout, ale na to není čas. Musím vymyslet plán, jak se toho akumy v sobě zbavit dřív než mě začne ovládat."

,,Jak se to stalo? Kdy? A proč? A- panebože já tomu nerozumím!" zoufal Kocour.

,,Kocoure já slibuju, že ti to všechno vysvětlím, ale teď není čas. Pravdou je, že Alisha je převlečená Lila, to ta s ním spolupracuje a namotává si všechny kolem sebe. A nebyla jsem tu proto, protože jsem jako normální holka měla zaracha a neměla jsem ponětí, co se venku děje! Když jsem se pak objevila ve škole, všechno bylo jinak. Ta holka mě štvala a to byl ten plán. Naštvat mě, aby se do mě dostal akuma a povedlo se. Teď mám s Lišajem dohodu, ale nikdy bych tě nezradila! Nikdy!" Urychlila jsem to a začala lehce panikařit.

Kocour jen stál s otevřenou pusou a hleděl přímo na mě. Jakoby nemohl pobrat všechna ta slova, která jsem ze sebe teď vydala.

,,Kvůli domácímu vězení?" zeptal se pomateně.

,,Ano! Ale Kocoure teď není čas, musíme se odtud dostat a najít Mistra Fu než se proměním. jestli nás tehdy viděla Alisha - ehm - teda Lila, tak už to Lišaj ví a bude čekat na příležitost!"

Kocour to moc nepobíral, ale raději nic neříkal a oba jsme se pustili do šplhání nahoru.

,,Nikdy bys mě nezradila?" řekla po chvilce, když naše snaha vylézt byla marná.

,,Nikdy Kocoure. Jsi můj parťák!" ujistila jsem a vtom jsem zaslechla pípání. ,,Ale ne!"

Po pár minutách jeho maska zmizela. Touha se otočit a vidět mu do tváře byla velká. Konečně bych si odpověděla na všechny ty otázky.

,,Co budeme dělat?" zeptal se Kocour.

,,ŠTĚSTÍČKO!!!" napadlo mě. Úplně jsem zapomněla, že tuhle schopnost mám.

Dostala jsem žebřík, ten se opravdu skvěle hodí. Konečně něco s čím si vím rady. Lezla jsem první, abych neviděla Kocourovu tvář a taky abych odlákala pozornosti lidí, zatímco on se může v klidu vytratit. A taky se povedlo. Zahulákala jsem do vzduchu kouzelné pořekadlo: Kouzelná beruška! A díra byla pryč. Lidé měli sice spoustu otázek, ale já nemohla ztrácet čas. Řekla jsem jen: ,,Ať se děje cokoliv, ochráním vás!" A zmizela jsem mezi střechami