Francis stále nemohl pochopit, proč to Oliver řekl. Proč si to o něm vůbec myslí? Vždyť nikdy nic špatného neudělal.
"Děje se něco?" zeptala se Francise jeho starší nevlastní sestra.
"Nic," odsekl jí.
"No tak Francisi. Mně to můžeš říct."
"De o Olivera."
"Co s ním?"
"Říká o mně hnusný věci," popotáhl.
"Nic si z toho nedělej. Hele mně taky ve škole nadávali a podívej. Tady na střední mě mají rádi," usmála se na něj Eleanor a dotkla se dlaní jeho ramene.
"Jo asi máš pravdu. Jen je mi líto, že je to zrovna Oliver. Je to můj nejlepší kámoš."
"Je to hlupák, jestli o tobě takhle mluví. A co ti vůbec řekl?"
"Řekl, že jsem teplouš," sklopil pohled Francis. Eleanor jen otevřela pusu a s údivem se na něj dívala.
"Teplouš?"
"Jo. Já taky nevím, proč to řekl. Nikdy jsem mu nic neudělal."
"A ty víš, co to znamená?"
"Jasně. Už mi není šest," Eleanor se jenom zasmála.
"To je hrozný. Když mně bylo dvanáct, tak jsem si hrála s panenkama a ani jsem nevěděla, jak se dělají děti."
"Já vím, jak se dělají děti. Učili jsme se to ve škole."
"Tak to by stačilo. Teď už běž spát. Za chvíli je taky mam- Barbara a tvůj táta."
ČTEŠ
Francis & Oliver
Teen Fiction"Jednou, až budeš mít rodinu a děti, tak si na mě vzpomeneš a možná jim i o mně budeš vyprávět."
