Život s obojkem

Kapitola 8. Základna

Alex:
Jeli jsme docela dlouho, ani nevím, kde jsme, protože přepravní auta nemají okna. Ještě než jsme vyjeli, tak jsem dostal za úkol tu holku připoutat ke stěně auta. Měl bych se jí pak zeptat na jméno, abych věděl komu se mám vysmát do ksichtu. A ty dva. No taky bych se mohl zeptat na jména. Mladší vlk ještě stále spí, ale ten kluk, kterého chránil je vzhůru. " Hej ty, jak se jmenuješ." No nebyl jsem moc milý. Nevěděl jsem co je zač. " Co ti je po tom." " Tak fajn, chtěl jsem být na tebe milý, protože tě ten kluk chtěl chránit, ale ty si blb, který to chce po zlém. I nu dobrá, máš to mít." " Co!"

Šel jsem pomalu k němu. Začal jsem se k němu pomalu přibližovat. On zase začal couvat, až narazil na stěnu. Rychle jsem rukama bouchl o stěnu vozu a tím jsem ho uzemnil. Nechtěl jsem to dělat, ale nechce spolupracovat, tak co mi zbývá. Pravou rukou jsem ho chytl pod krkem a začal jsem ho dusit. " Tak co budeš mluvit nebo ne. " Záporně zakýval, tak jsem ho hodil o stěnu na druhé straně. Znovu jsem ho chytil pod krkem a začal dusit. Znovu jsem se zeptal na tu stejnou otázku a konečně zakýval kladně hlavou a já ho pustil na zem. Sedl jsem si naproti jemu a čekal jsem až začne vyprávět.

"Tak to zkusíme znovu. Jak se jmenuješ?" " Jmenuji se Oliver, je mi 15 let." " No vidíš, že to jde. Tak co mi ještě o sobě povíš, lhát mi nezkoušej, poznám to. " " Fajn, mamka mi umřela před rokem, když se šla projít v noci ven. Venku svítil Měsíc, který byl bohužel v úplňku. Když se už vracela domů, tak ji u lesa napadl vlk a roztrhal jí na kousky. Otec to nezvládl a začal ty monstra nenávidět. Proto je začal chodit lovit. Pak dostal nápad."

Přestal mluvit, " Můžeš pokračovat, když ses tak rozpovídal." Nadechl se a zpustil znovu. "

Oliver:

" Napadlo ho, že by mohl vytvořit arénu na vlčí zápasy a tak vydělat peníze a při tom mohl chodit lovit vlky. Otec se strašně změnil, až jsem se ho začal bát. Samozřejmě jsem upadal do silných depresích, otce to vůbec nezajímalo. Musel jsem ho poslouchat na slovo, jak nějaký pes, když jsem neposlechl, čekal mě trest."

Přitáhl jsem si kolena k sobě a spustil znovu. " Vidět jak ti lidi trpí, bylo hrozné. Ano, ze začátku jsem jim to nemohl odpustit, co provedli mé matce. Ale po čase mě to přešlo. Nejvíce mě odrovnalo, když mi otec řekl, že jdu s nimi večer na lov, se podívat po nějakém klukovi, který se tady toulá po lesích."

" Jak jsem řekl, odmítnout nešlo. Když jsme ho konečně vystopovali tak byla noc. Stopy nás zavedly do skoro rozpadlé budovy. Dostal jsem za úkol rozmístit pasti kolem budovy. Když jsem dodělal poslední past, uslyšel jsem zvuk skla a někoho kdo spadl na zem. Pak hned zvuk pasti. Rychle jsem běžel k pasti a uviděl jsem tam ty dva. Tu holku jsem postřelil, protože mi chtěla zabít otce. I když mi na otcovi moc nezáleželo, pořád to je můj otec."

" Pak jsme je naložili a odvezli. Potom jsme se šli na ně s otcem podívat, otec provokoval a tu holku hodně moc vytočil. Všiml jsem si, že je zraněná, když jsem roznášel jídlo. S Maxem jsme uzavřeli dohodu. Tak jsem jim pomohl, bohužel následující den, jsem jednoho z nich musel odvést na zápas a zbytek už znáš."

Alex:

Nakonec ten kluk, jo vlastně Oliver není tak špatný. " Dobře, co si mi teď řekl, řeknu svým nadřízeným a uvidíme co s tebou bude." Uslyšel jsem nějaké mumlání a otočil jsem se za zvukem, byl to ten kluk, co se právě probouzí ze spánku. Samozřejmě mu nešlo moc dobře rozumět, protože měl náhubek a obojek s řetězem. " Jak pak se ti spalo šípková růženko, když už si vzhůru, tak ti můžu položit pár otázek. No a taky říct, že si spal hodně dlouho z jedné rány. Haha." Sundal jsem mu náhubek.