Jak už jsem říkala, v ten den jsme jí měli mít dvakrát. Nedočkavě jsem čekala až zazvoní.
Hned po zvonění jsem vyšla z kabinetu a spěchala do třídy. " Ahoj třído! Dnes si uděláme na konci třídnickou hodinu. " Čekala jsem jak zareagují.
Co? Jako fakt? Třídnickou hodinu? "No super." řekla jsem to co nejvíce otráveně jak jen to šlo, ale zabránit se tomu nedalo. Třídnický hodiny jsou hrozně depresivní... skoro vždycky někdo brečí a je to nuda.
U: " Carrie? Co nám řekneš o Mexiku? "
Já: " Co? Jo! Ummm... nevím "
U: " Ty jsi nedávala pozor? "
Já: "Ummm jo... jo dávala, ale nepamatuju si to. "
"To bylo trapný!" Ozvalo se z druhého konce třídy. Nevnímala jsem to, bylo pro mě důležitý že na mě ona kouká, že jsem jejím středem pozornosti.
Všichni se snažily hodinu co nejvíce zdržovat aby jsme nemuseli na konci sedět v kroužku a sdělovat si problémy jako psychopati. Nakonec to ale nevyšlo...
"No tak to by dneska už stačilo. Vemte si židle a uděláme vzadu kroužek." Netvářili se moc nadšeně.
Třídou zněly věci jako: "Aaaach jooo! .....Ježiši!! .....Proč Já?!" No řekněme že to prostě nebylo dobrý.
U: " Tak teď mi všichni řeknete co vám vadí na týhle třídě."
Koukla se mi do očí a už bylo jasný co řekne...
U: " Tak začne třeba Carrie!"
Vůbec jsem nechápala co po mě chce tak jsem řekla že nevím a jelo se dál.
Začíná mi připadat že v její přítomnosti nejsem schopná cokoliv dělat, říkat ani přemýšlet.
ČTEŠ
Moje Učitelka
Любовные романыPříběh o dívce, jenž hledala pozornost u ženy, která jí byla nejblíž. Takže u její učitelky. O žárlivosti Lásce A Škole
