TA DOKONALÁ

#3

Je další ráno vstanu z postele. Podívám se z okna a vidím zimu,nic jinýho než zimu. Jak to? Vždyť včera bylo hezky. No nic.

Oblékla jsem se do zimního oblečení.

Jsem dokonalá hah.
Zabzučel mi mobil.

Neznámé číslo:
Ahoj díky za propisku ;)

Já:
Sebastiane?

Neznámé číslo:
Anoo?

Já:
Nemáš zač :D

Tím skončila naše konverzace. Byla jsem ráda že mi napsal spíš jsem byla vypleskaná. Každá holka z naší třídy ho chce jenže bude můj. Doufám.

Vzala jsem tašku a běžela dolů. Nestihla jsem si dát snídani takže dobrý. Vyšla jsem z domu a běžela na zastávku. Nastoupila jsem do autobusu a sedla si do předu, pustila jsem si písničky a užívala si cestu.

*******
Vystoupila jsem z autobusu a běžela za mojí partou. Všichni jsme se objali a pozdravili.

"Ahoj" Řekl někdo za mnou.
Rychle jsem se otočila a stál tam Sebastian.

"Ahoj" odpověděla jsem .

"Tady máš tu propisku" usmál se.

"Jo děkuju, mimochodem kde si sehnal moje číslo?" Zeptala jsem se.

"No.... Taylor je skvělá" zasmál se.

"Aha tak Taylor jo?" Zeptala jsem se.

"No jako nechodíme spolu ale nevadilo by mi to" odpověděl.

Zabolelo to.

"Aha no... A co já?" Zasmála jsem se falešným smíchem.

"Ne....promiň ale namyšlený holky nechci" odpověděl.

Chtěla jsem se rozbrečet.

"Nejsem namyšlená a to že jsem populární nic neznamená!!" Zařvala jsem na něj.

"Tak promiň no.." řekl viděla jsem na něm lítost.

"Jdi do prdele" zařvala jsem na něj, litovala jsem toho. Otočila jsem se a viděla jak má sklopenou hlavu.

Chtěla jsem brečet ale nemohla jsem.

"CRRRR-CRRR"
Začíná hodina fyziky. Vedle mě Taylor nebyla asi je nemocná ale stejně Sebastian u ní šanci nemá protože má kluka.

Učitel přicházel do třídy.

"Dobrý den" řekl.

"Dobrý den pane učiteli" řekli jsme a sedli si.

"Takže dnes budeme dělat laboratorní práce a potřebujeme skupinky dvou takže Alice a Sebastian si sednou spolu." Řekl.

Já jsem málem odpadla když si sedel vedle mě. Měla bych se mu omluvit.

"Promiň" řekla jsem.

Ani se na mě nepodíval ale jen kývl hlavou.

Dál jsme pracovali. No spíš on pracoval a já jen koukala jak to počítá.

Škola uběhla pomalu ale co už. Vyšla jsem ze třídy a zastavila je u vchodu. Venku silně pršelo. Zničehonic se za mnou Ozval smích. Stál tam Sebastian.

"Ale copak tady někdo nechce v dešti domů" řekl a zasmál se.

"No jo no" řekla jsem sklesle.

"Klidně tě hodím domů mám tady auto" řekl a usmál se

"To bys fakt udělal? Vždyť jsem se dnes chovala jak kráva" řekla jsem.

"Omluvila ses a jo udělal i když mi vadí že si populární a nad všema se povyšuješ" řekl a zasmál se.

"Aha no to potěší ale jinak děkuju" řekla jsem.

Šli jsme k autu k dokonalému černému matnému BMW.

Nasedli jsme a vyrazili, nadiktovala jsem mu mojí adresu.

Když jsme dojeli k mému domu tak vystoupil aby mi jako správný gentleman otevřel dveře.

"Děkuju" usmála jsem se.

On mi úsměv oplatil.

"Hele nechceš jít ke mě? Jsem na 3 měsíce sama doma a nudím se tam" zeptala jsem se ho.

"Dobře, jak to že na 3 měsíce?" Taky se zeptal.

"Ale... letěli na dovolenou" odpověděla jsem.

Odpověděl jen "aha"

Šli jsme dovnitř.
"Dáš si něco?" Zeptala jsem se ho.

"Ne díky, co budeme dělat" zeptal se on.

"Můžeme se kouknout na horor všechno nejhorší" odpověděla jsem.

On se usmál a kývl hlavou.

Zapla jsem horor a dívali jsme se, jenže v půlce jsem se musela přitulit k Sebastianovi. Vždy když jsem se lekla tak jsem si hlavu položila na jeho hruď a pokaždý mi dal pusu na čelo. Cítila jsem se tak dobře a bezpečně. Když horor skončil tak musel jet domů. Když byl ve dveřích tak mě objal a řekl "tak zatím ty populární a namyšlená" měla jsem ho chuť zabít ale radši jsem zavřela dveře.

Má pravdu populární namyšlená kráva ale chci to změnit... Kvůli němu...

____________________________________

Takže AHOOJ je tu další část tak nezapomeňte hlasovat omlouvám se za chyby a miluju vás