#7

501 18 4
                                    

"CRR-CRRR"
Né zase ten hnusnej zvuk budíku.

Vstala jsem z postele a šla do koupelny. V koupelně jsem udělala to co dělám furt. Potom jsem se oblékla.

Když jsem byla připravená tak jsem si udělala snídani konkrétně palačinky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když jsem byla připravená tak jsem si udělala snídani konkrétně palačinky. Přitom jak jsem jedla tak mi zacinkal mobil.

Mamka: Ahoj zlato❤️ až příjdeš ze školy tak už budeme doma. ❤️

Hodila jsem jen zobrazeno. Dala jsem talíř do myčky a šla do obýváku. Chvíli jsem koukala na televizi. Znovu mi zacinkal mobil.

Sebastian: Ahoj princezno👑❤️ Chceš hodit do školy?
Já: Ahoj princi👑❤️ to by jsi pro mě udělal?😱
Sebastian: Pro tebe všechno💕
Já: Tak jo💕
Sebastian: Dobře tak o půl osmý buď před domem💕💦

On je takový zlato❤️ akorát se do školy bojím jít.... Zase až přijedu ke škole tak tam bude nával lidí. Asi jim jednoduše řeknu že nechci být královna třídy.

Vzala jsem si tašku a vyšla ven. Chvíli jsem čekala ale pak se objevilo černé BMW. Seb vystoupil z auta a dal mi pusu.
„Tak pojď ať to stihnem" řekl a pohladil mě po břiše. Nevím jestli omylem a nebo to byl účel.

Otevřel mi dveře od auta a já nastoupila. Cestou mě držel za ruku. Nechci ho ztratit.

*****
Vystoupila jsem z auta a hádejte co, ano všichni běželi za mnou.

„Lidi tak dost! Ona je moje takže běžte do prdele!" Zařval na ně Sebastian. Já ho objala.
„A taky moje!" Ozvala se Taylor.
Taky jsem jí objala a všichni šli pryč. Rozhodli jsme se že půjdeme do třídy.

Chtěla jsem si sednout jako vždy vedle Taylor ale všimla jsem si nového zasedacího pořádku. Byla jsem šťastná protože sedím vzadu se Sebastianem. Ale s Taylor to byla prdel v lavici. Koukla jsem se na Sebastiana a zářili mu oči. Je sladkej ale přijde mi blbý že s ním chodím chvíli a už jsem těhotná. Bojím se že mě opustí a já budu sama s jeho synem nebo dcerou.

Sedli jsme si do lavice. Lidi mě už moc neotravovali asi se bojej Sebastiana. Zazvonilo na hodinu občanky. Občanka je v pohodě. Učitel tam vykládal nějaký věci a já furt přemýšlela nad tím jak to jeho mamka myslela jako aby mi neublížil.

„Sebe?" Řekla jsem.
„No.." Řekl.
„Jak to tvoje mamka myslela? Myslím to aby si mi neublížil" zeptala jsem se.
„Máš po škole čas?" Taky se zeptal.
„No... přijedou rodiče tak tě rovnou mužů představit takže jo mám" odpověděla jsem.
„Dobře tak ti to vysvětlím až tam" řekl.
Já jen kývla.

Těším se až ho představím rodičům. To bude vlastně poprvé co jim představím svýho kluka. Mamka se furt ptá jestli mám někoho ale já vždy odpovím že ne i když jsem dřív byla děvka.

TA DOKONALÁKde žijí příběhy. Začni objevovat