POHLED PAM
Konečně jsme přistáli.Konečně v Londýně.Konečně doma.Dorazili jsme domů kolem brzkého rána,takže jsme šli hned spát.Nad ničím jsem nepřemýšlela,protože jsem byla moc unavená a hned jsem usnula.
°°°
Probudilo mě otevření dveří.Otevřela jsem oči.Nebyly to dveře od pokoje.Lekla jsem se.Co když přijel Andy?Co bysme si řekli?No stejně se s ním ještě setkám.Byla jsem rozhodnutá se před něj postavit a dělat silnou.Otevřela jsem dveře a vyšla jsem na chodbu.Slyšela jsem hodně kufrů.Že by se tak brzo vrátili kluci?Sešla jsem schody a vešla jsem do obýváku.Na sedačce seděli Brooklyn,Jack a Mikey.Když mě uviděli,tak se zvedli a vrhli se na mě.Udělali mi radost.Dlouho jsme tam tak stáli a objímali se a potom za námi přišli z kuchyně Blair s Ryem.Všichni jsme si sedli na sedačku.
,,Pam?Jak ses vyspala?Jak ti je?“
Bylo milé,jak si o mě dělal Blair starosti.
,,Nemusíte si o mě dělat starosti.Díky Ryeovi se mi nic nestalo.Jste fakt všichni moc milí.Budu v pohodě a časem zapomenu...“
Musela jsem se zadívat do země,protože jsem se nemohla dívat na to,jak se na mě všichni dívali.
,,Kluci.Fakt vám moc děkuju,že vás mám.Nikdy vás nechci ztratit.“
Všichni se zvedli a objali mě.
,,Pam a je nám to líto s tím Andym...“
Mikey chtěl pokračovat,ale zarazila jsem ho.
,,Co bylo se už vrátit nedá.Prosím nebavme se o tom,co se stalo v Americe,dobře?“
Přikývli.
,,A proč jste vlastně přijeli už dneska?“
,,Chtěli jsme se ujistit,že jsi v pořádku.“
,,Kluci to je od vás milé,ale měli jste si užívat krásy Ameriky.“
,,Bez tebe a Rye by to nebylo ono.Navíc s Andym by se to tam nedalo přežít.“
,,Kde vůbec je?“
Po dlouhé době se do rozhovoru zapojil Rye.
,,No když se dozvěděl,že nejste na pokoji,tak se ptal,kam jste šli no a byl úplně v háji.Bouchal hlavou do zdi a byl úplně nalitej...“
POHLED RYE
,,Vy jste ho tam takhle nechali?“
,,No...bylo to to nejlepší,co nás napadlo.“
Nemohl jsem tomu uvěřit.Jak ho tam mohli nechat?Vždyť se ani nezvládne ovládat.Může se mu něco stát.Podíval jsem se na Pam.Seděla s dlaněmi na obličeji a také tomu nemohla uvěřit.Šel jsem za ní a objal jsem jí.
,,Co když se mu něco stane?“
,,Nestane.Musíš pochopit,že se z toho musí dostat sám.“
Blair byl tvrdý v takové situaci,což bych od něj nečekal.Už vůbec bych od něj nečekal,že tam Andyho nechá.Jak mohl?
,,Vy musíte pochopit,že měl kdysi problémy s alkoholem.A vy místo toho,abyste ho utěšili a dostali ho na jiné myšlenky,tak ho klidně necháte znova,aby si to prožíval ještě jednou.Co když se nevrátí?“
Už jsem byl vážně naštvaný.Na Andyho jsem byl sice víc,ale musel jsem se jít projít.
,,Pam?Jdeš se mnou ven?“
Její smutný obličej jen přikývl.
°°°
,,Ryi,co když se fakt nevrátí?“
,,Pam,já vůbec nevím,co Andy udělá a bojím se o něj.Klidně bych ho jel hledat,ale vůbec nevíme,kde je.Bojím se hlavně toho,že se z něj zase stane alkoholik.Fakt nemůžu uvěřit tomu,že ho tam nechali.“
,,Snad všechno dopadne tak,jak má.Musí se někdy vrátit.“
Víc už jsme si neřekli.Přemýšleli jsme nad tím,jak to všechno asi dopadne...
ČTEŠ
❤️Without him I would die❤️(FF Andy Fowler)
FanfictionVždycky jsem věřila na šťastné konce,až do té doby,kdy se se mnou Bryan rozešel. Nevěřila jsem tomu,že mě opustil.V tu chvíli,kdy mi to oznámil,se moje srdce rozletělo na milión střípků,které se jen tak neslepí... °°° Byla jsem na dně.Nic jsem nevid...
