~Kapitola 23~Ztracen

146 13 3
                                    

POHLED ANDYHO

Cítil jsem se slabě.Byl jsem úplně na dně.Věděl jsem,že už zase jsem začal být závislý na alkoholu.Měl jsem pro to plno důvodů-především jsem zklamal sebe a potom ostatní včetně Rye a Pam.Nenáviděl jsem se.Nejhorší na tom bylo,že jsem nic nemohl udělat.Čas nešel vzít zpátky a věděl jsem moc dobře,že mi všichni hned neodpustí.Seděl jsem uz 2 dny v tomhle baru.Přišel jsem sem hned,když jsem se dozvěděl,že všichni odjeli beze mě.Neměl jsem jim to za zlé.Byl jsem hrozný člověk a je na čase to změnit.I když jsem se cítil sebevíc mizerně a bylo mi špatně,vstal jsem a vydal jsem se ven.Musím překonat sám sebe a dokázat si,že na to mám.Sám jsem do toho znova spadl,tak se z toho sám i dostanu.Nechtěl jsem,abych byl přede všemi slaboch a nechtěl jsem znovu zažívat to stejné.Čerstvý vzduch mi udělal dobře.Sice se mi motala hlava,ale chtěl jsem dojít aspoň na hotel,osprchovat se a jít spát.Napadlo mě,že bych mohl někomu zavolat,ale nechtěl jsem se nikomu vnucovat,když mě tu nechali.Kdyby mě potřebovali,tak by se ozvali.Hotel naštěstí nebyl daleko,takže jsem tam byl za chvíli.Opatrně jsem vyšel schody,abych nespadl a pak už jsem odemykal pokoj.Byl tak prázdný.Vzpomněl jsem si na 1.den,kdy jsme sem přišli s Ryem a Pam.Chyběli mi,a jak.Šel jsem se osprchovat a pořád jsem nad nima přemýšlel.Pod horkou vodou jsem dostal nápad.Až se dám do kupy,tak poletím domů.Stejně,co bych tu dělal sám.

°°°
Další den jsem se probudil s obrovskou bolestí hlavy.Naštěstí jsem měl v lednici nějaké jídlo,takže jsem nemusel chodit do obchodu nebo do restaurace.Celý den jsem ležel v posteli a díval jsem se na televizi.Uvědomoval jsem si tu samotu,která mě nikdy neobklopovala,protože jsem nikdy nebyl tak dlouho bez kluků.Byli jsme jedna velká rodina a když si vzpomenou na to,co jsme spolu zažili,tak mi prostě musí odpustit.Jinak už by můj život neměl smysl...bez kluků,bez Pam...byl bych nikdo.

°°°
Tak dobře jsem se dlouho nevyspal.Bylo to tím,že jsem poslední dobou vůbec nespal,když jsem se potuloval po barech.Dobrá zpráva byla,že mě nebolela hlava a mohl jsem letět domů.Hned jsem sedl k notebooku a rezervoval jsem si lístek na odpolední let.Byla pravda,že jsem na letišti chtěl být dřív,abych se před odletem pořádně najedl,tak jsem hned vyrazil.

°°°
Letadlo už se chystalo k odletu a já jsem chtěl být co nejdříve doma.Říkal jsem si,že snad to,co se tu stalo,tu navždy zůstane.Doufal jsem,že doma se ze mě stane zase dobrý člověk...

❤️Without him I would die❤️(FF Andy Fowler)Kde žijí příběhy. Začni objevovat