👩‍👧 Maminko kde je tatínek? 👩‍👧

7. kapitola

,,Nikdy jsem to neměla v úmyslu někomu říct. Dnes by mu bylo sedm, narodil se tehdy předčasně. Musel být na přístrojích. Stále kolaboval. Několikrát ho už museli i oživovat. Nešlo to bylo to těžké. Seděla jsem u něj, když modral, seděla jsem u něj když jsem ho mohla hladit po ručičkách a nejkrásnější bylo když jsem si ho mohla pochovat, a tehdy se ve mě něco hnulo. " její hlas klesl až na dno, po tvářích jí stékaly slzy. Sofinka jí seděla v klíně. Když si všimla, že pláče tak jí objala a začala jí druhou rukou otírat slzičky. ,, Tohle je jeho jediná fotka. Nebo spíše dvě. " řekla ještě a vytáhla dvě fotky nebo spíše jednu fotku a druhý novinový útržek. Na novinovém útržku byla fotka malého miminka obklopeného všemožnými přístroji. Pod ním byl titulek. Malý Sebastian svůj boj nezvládl. A pod ním byl celý článek. Malý Sebastian (2 dny), o kterém jsme vás informovali jen krátce před dvěma dny. V deset hodin včera večer svůj boj prohrál. Chlapec s nevyléčitelnou srdeční vadou, která byla velice ojedinělá. Nás dnes večer opustil. Jeho maminka říká. ,, Pár hodin před tím než nám odešel do nebíčka tak jsem ho chovala. Nejsem smutná za to, že tu byl jen tak krátce, jsem štastná, že jsem si ho mohla pochovat a nejkrásnější bylo, když se tesně před svým koncem usmál, a pak se mu srdíčko nadobro zastavilo. " takhle truchlí jeho maminka, které jsem se ptaly jak to zvládá. Zvlášť potom co jí opustil kvůli tomu její přítel se, kterým chlapce měla. Chlapec jako jeden z mála podstoupil zavedení mimotělního oběhu srdce ihned pár hodin po narození. Podle matky bylo toto pro chlapce vysvobození. S čímž u ní souhlasíme i my. Mamince přejeme mnoho úspěchů v životě a doufejme i správné vypořádaní s touto tragédii. 

,, Počkej Teri ten příběh jsem četla. To proto byl popisek bez matky dítěte?" Terka kývla. Zeptala jsem se. Četla jsem tehdy ten titulek. Bylo to těžké i pro mě když jsem to četla, natož abych to prožívala. Tohle netušil asi nikdo. ,, Zdeni ty jsi to věděla?" zeptala se Lenička. Zdenička kývla na souhlas. ,, Tehdy jsem jí volala jak se má a prozradila mi, že je těhotná a taky to, že to bude chlapeček s nevyléčitelnou nemocí. Byla jsem se za ním podívat. Opravdu to bylo vysvobození. Nejen pro Terezku ale i pro něj." vysvětlila. ,, Sofinko pojď za mnou nechej maminku nachvilku vydechnout a taky odpočinout ať se na chvíli posadí." řekla jsem a zavolala na Sofinku ať jde ke mně. Ukázala jsem jí otevřenou náruč a ona na mně vzhlídla ,, Ťak jo ." řekla a rozběhla se za mnou. Terka se nám posadila vedle nás a napila se kávy. 

,, Sofinka je něco jako moje druhá šance, tehdy jsme spolu miminko chtěli a on pak když bylo nemocné a doktoři nám řekli, že je možnost i opakujících se onemocnění u dalších dětí, svedl všechnu vinu na mě a odešel. " ,, Ty jo tak to jsem nevěděla. Promiň Sofinko, že jsem o tobě tak škaredě mluvila." řekla Denisa pak si klekla před mě a Sofii a omluvila se jí. Ona se začervenala a řekla,, Ťo něvadí." A mávla rukou ,, Ona je fakt vyspělejší než ostatní děti." Uznala Denisa a ostatní pokyvovaly hlavou.

...  o 6 hodin později ... ( 21:45) 

,, Tak jo děvčátka mějte se tu hezky my už jedeme domů."  pronesla paní Zdenka. Sofie si hrála nahoře s ostatními dětmi. Li***ová se již taky oblíkala. A J***lová už byla obečená. Lib****á se šla nahoru ještě rozloučit s dětmi. Byla nadšená, že jich máme po deseti letech tolik.

... o 2 hodiny později ... (23:45)

Sofie sedí vedle mě, nebo spíše spala vedle mě. Už jsem se taky zvedala s tím, že pojedu. Denisa jede s Denisou učitelky už byly pryč. ,, Teri mohu se přidat k tobě? Jedu k našim. S Rozárkou. Pořád básnila, že chce k babičce." pronesla Eliška já kývla na souhlas. Eliška s Dominikem jeli nakonec s námi, Domča chtěl domů za Ferdou. ( za pejskem jak pak dodala Eliška na vysvětlenou), a nakonec jela se mnou Lucka. Dětska byli i venku já musela samozřejmě taky, jelikož Sofie beze mě nechtěla. Nakonec bylo líp, že jsem tam byla málem si sundala obvaz a promočila ho....  ,, Pojď přehodíme sedačku." řekla jsem jí a zvedla se jak Eliška tak i Denisa, která měla její sedačku v autě. 

Sedačku jsem připevnila a můžeme zajít pro věci a pak pro děcka. Tašek moc nebylo. Kombinézu se sněhulema a rukavicemi, čepicí a šálou jsem dala do tašky, hello byly snězené, jelikož jsem je rozdala i ostatním dětem. A bábovka byla snězená. Takže jsem jenom odnesla moji tašku s Sofinčninýma věcma a pak ještě tašku od Elišky a druhé Elišky. Nakonec jsme dostaly každá kousek dortu a pár zákusků. Teď už nám zbývalo jenom oblíct ty prcky a jet. Sofii jsem oblékla její kabát a kozačky. Jelikož spala tak jsem ji pomalu oblékla, abych ji nevzbudila. Dominik s Rozárkou byli vzhůru a obléct se uměli ale přece jim jenom museli maminky pomoct. Děti jsme naložili do auta. Rozloučili jsme se s ostatníma holkama a vyjeli jsme. 

Nejdříve jsme vysadili Elišku s Rozálii. Vzala jsem jí sedačku a šla jsem s nimi. Drahuška jim přišla naproti a vzala si sedačku ode mě. Rozloučili jsme se a já se vrátila do auta. Teď byla na řadě Eliška s Dominikem. Té jsem nakonec pomáhat se sedačkou nemusela. Přišel jí naproti manžel Radim.  A teď už byla na řadě jenom Lucka, která nechtěla jít ještě domů. A tak mi prozradila další novinu. Je těhotná. Což je super s Adamem se snažili kdoví jak dlouho a konečně. Ale nakonec každá cesta jednou končí stejně i tato. Nakonec jsme se domluvili, že než odjedu zpět do Kroměříže tak se sejdeme. Já ji navrhla, zda nechce se mnou jet na pár dní ke mě. S čímž souhlasila. Jen co si zařídí volno. A teď už jenom my dvě. Zastavila jsem doma na parkovišti. Ještě se u nás svítí. Asi na mě čekají. Je 00:55 Sofie spala. Což bylo dobře. Vzala jsem na rameno ji a na druhé tašku  do ruky zákusky. Odemkla jsem a mamka mi byla hned v patách. ,, Jak bylo?" zeptala se mě a brala mi tašku a zákusky, které jsem jí podávala. ,, Nádherně, Sofie byla nejdřív stydlivka ale nakonec si hrála s ostatníma dětma." 

Převlýkla jsem ji do pyžama a hned jsem ji položila do postýlky, zakryla jsem ji dekou a ona spokojeně cumlala svůj dudel. Já se odebrala také do postele. Brácha už spal. Mamka s taťkou šli taky spát, čekali až dorazíme. 

Pokračování příště.............................................................