Strážkyně Beacon Hills (Theo Reaken)

Část 3.

,,Bullet?Stávej jsme na místě."začal se mnou někdo třepat. ,,Chvilku."otočila jsem se na druhý bok. ,,McCallová stávej."ozval se on. ,,Nojo mami. Kde to vlastně jsme?"protřela jsem oči a podíval se na starou chatu uprostřed ničeho. Vlastně tu všude byly stromy, skály a ...chata. ,,Kde jsou ostatní?" otočila jsem se na ty dva. ,,Vlastně tu budeme jen my tři. Budeme tu abychom odlákali od ostatních pozornost.",,Návnada?",,A taky tě čeká první úplněk.",,Mě?Ne vás?" ,,Tebe. Podle všeho ti měli píchnout ampulku i s vlčím sérem. Nevím zda to je pravda nebo ne." podal mi batoh s věcmi pro mě. ,,To by ale byla třetí proměna. Co je ta čtvrtá?" ,,Mám ji to říct?" ,,Jo." ,,Upír.",,Oni existují?" ,,Bohužel ano. Takže z tebe bude taky chiméra jako jsem já. Takže vítej do rodiny."řekl sarkasticky a prošel kolem mě do chatky. ,,Pokud tě nejdříve nezabiji tak dík." ,,Já tě slyšel!" ozvalo se dvakrát z chatky. Přemýšlela jsem jak jím to oplatit. Vylekat je. představila jsem si jak stojím za Theodorem v chatce. Když jsem otevřela oči opravdu jsem tam stála. Napřáhla jsem nohu a kopla ho do jeho zadnice. ,,Au!"jak jsem přišla tak jsem i zmizela. Radši jsem do chatky vešla jako by nic. ,,Vím že jsi to byla ty kdo mě nakopl v té ložnici."začal se nebezpečně ke mě přibližovat. Začal jsem se bát co mi udělá. Celá moje pravá ruka mě začala brnět. Jako bych v ní měla tisíce bomb a naráz vybuchli. Napřáhla jsem ruku vedle sebe a nechala sílu aby se odrazila od stromu a nabral i mě. Letěla jsem přímo na další strom. Krásně čistý a dost bolestný přistání. ,,Bulett!" ,,Jsi v pořádku?" přiběhli ke mě kluci. ,,Ne nejsem. Bolí mě prdel a myslím že moje ruka taky chybí."dál jsem seděla opřená o strom a čekala kterého z nich napadne že by mi pomohl. Nakonec jsem musela vstát sama. Jako vždycky. Když jsem pomalým  krokem došla do pokoje kde mám přebývat. Batoh jsem hodila do kouta, zabouchla a zamkla dveře a lehla si na velkou manželskou postel. Jak to tu mám s těma dvěma dvěma vydržet! Dva vlkodlaci a holka co se přeměňuje a ani nevím v co! Nechci být vrah. Nechci být ničím. Chci být člověk co ví o nadpřirozenu. ,,Jsi v pohodě?"zaťukal někdo na dvěře. ,,Jo..jsem . Jen přemýšlím. Potřebuješ něco?" ,,Ne jen jestli jsi v pohodě." ,,Jo jsem."přešla jsem ke dveřím.A čelem jsem se o ně opřela. ,,Nemáš hlad?" ,,Ne. nemám." ,,Dobře.Kdyby něco jsme venku.Na hlídce." ,,Umm."zavřela jsem oči a dál byla opřená o ně. Slyšela jsem jak si povzdechnu a odešel ven. Opřela jsem se zády o ně a svezla se po nich dolů. Cítila jsem jak na mě jde únava. Pak už jen tma. 

Theo:

Nesnáším ji a i přesto mám nutkáni ji pomoct najít samu sebe. Jo bylo hnusné co ji rodiče udělali. Vždyť to byly její rodiče! Jo, zabil jsem vlastní sestru ale oni ji proměnily nedobrovolně a několikrát! ,,Jsi v pořádku?",,Co? Jo jsem. Nejde se najíst?" postavil jsem před něho talíř s jídlem. ,,Nechce. A já taky." ,,Držíš dietu?" vzal jsem si jablko a následoval ho ven. ,,Ne jen nemám chuť." Venku jsme zkontrolovaly jestli je bezpečno. Čisto, ale dusno. Nad námi se ale nevznášel žádný mrak a slunce taky nesvítilo. ,,Taky něco větříš?" ,,Jo a není to moc dobré. Ne pro nás."podíval jsem se na Liama. ,,Slyšíš to?" zeptal se mě a otáčel se do kolečka za zvukem. Taky jsem se zaposlouchal. Bylo to jako by někdo páčil okno. ,,Bullet."řekli jsme na ráz a rozběhli se do chatky. Byla otevřená a  uvnitř to bylo jak po výbuchu. ,,Lovec?" ,,Ne něco jiného.Víc nebezpečného. Buď čarodějky nebo upíři.",,Upíři? Ti taky existují?" ,,Jo a jsou nebezpeční než jak se povídá."podíval na štěně vedle mě a poté na spoušť před námi. Protože tohle není dobré. Pro nikoho.