Strážkyně Beacon Hills (Theo Reaken)

Část 5.

,,Můj domov?Můj domov je tam kde je má rodina."otočila jsem se na ně. ,,Takže jdeš s námi?" zeptal se Scott. ,,Jste rodina, Scotte. A rodinu nelze opustit." ,,Nechápu tě." ozval se Liam. ,,Jdu s vámi ale musím ještě tu něco vyřídit." usmála jsem se na ně. ,,Máme jít s tebou?" ,,Ne, to zvládnu sama. Zkusím se vrátit co jen dříve to půjde.Slibuji."objala jsem Scotta. ,,Dobře. Kdyby něco v šest nám jede vlak."zašeptal a pustil mě. Otočila jsem se a rozběhla směr jejich dům. Musím to skončit jednou pro vždy. Když jsem se teleportoval až před jejich dům ucítila jsem divný puch. ,,Lidi?Jste tu?" ,,Ahoj.Jak dopadla zkouška?" ,,Odcházím." ,,To znamená?" ,,Jsem spíše lovec než upír." ,,Aha." ,,Kde je Christian?"vydala jsem se ke schodům. ,,Myslím že to není dobrý nápat jít za ním teď.Má spoustu práce."zastavila mě Sam. Něco mi tu nehrálo. ,,Znám ale na mě si snad udělá čas." vytrhla jsem se ji. ,,To nedopadne dobře."uslyšela jsem Lucy. ,,Tino.",,Christiane." uslyšela jsem z jeho pokoje. Doufám že to není to co si myslím. Vlastně ani nevím proč ale neklepala jsem a rovnou vešla. To co jsem uviděla bylo to nejhorší. ,,Christiane? Tino?" ,,Bullet!Já-vysvětlím ti to!" ,,Nic  mi nevysvětluj! Jak jak jsi mohl?"cítila jsem jak se mi v ruce plní vodou. ,,Stalo se to omylem." ,,Omylem!?A víš co!? Já omylem neudělala zkoušky a vracím se zpátky odkud pocházím. Sbohem."s tím to a prásknutím dveří jsem odešla z pokoje a poté z celého domu. Teleportoval jsem se, ani nevím jak , do pokoje Theodora. ,,Co se stalo?"podíval se na mě ustaraně. ,,Podvedl mě." objala jsem se rukama a sklopila hlavu. ,,Pojď sem." objal mě a přimáčkl na svou hruď. ,,Je mi to líto." zašeptal. ,,Mě taky. Nemyslela jsem si o něm že je takový." ,,Pokud miluješ nepodvedeš."lehce mě políbil do vlasů. ,,Ale on nikdy nemiloval. Měla jsem ho jen ráda a nemilovala jsem ho." pokrčila jsem rameny a pohlédla jsem na něho. ,,Ale ráda jsi ho měla,. Hodně." ,,Jo měla."nechal jsem se aby mě hladil po vlasech. Vlastně mi to bylo příjemné. Až moc uklidňující. ,,Theo, za chvíli vyrážíme doufám že máš sbaleno. Tak ať na tebe-Oliv?"vešel do pokoje Scott. ,,Jedu s vámi."oznámila jsem mu, ale svojí hlavu jsem nechala položenou na Theově hrudi a nechala se hladit po vlasech. To snad nee!Snad s ním nic nemá!,,Dobře.Tak-já jdu." rychle odešel z pokoje. ,,Ne, ne."začala jsem se smát jako pominutá. Bože! Ty jeho myšlenky! ,,Co se děje?" opatrně mi položil svou ruku na mé rameno. ,,Škoda že jsi neslyšela ty jeho myšlenky. On si myslí že-že máme spolu něco." vyprskla jsem znovu. ,,To ještě! Už tak by byl radši kdybych byl mrtvý nebo daleko od jeho smečky. Jen mě akceptuje." podíval jsem se na něho jako na debila. ,,On tě chce do smečky jen mu v tom brání důvěra-tvoje.Začíná ti věřit ale ty mu ne."odpověděla jsem mu a odešla z pokoje. ,,Lett!"přiběhla ke mě hned Lydie a za ní otráveně Malia. ,,Nemusíš spěchat Mal, neuteču." objala jsem Lydii a usmála se na oslovovanou. ,,Díky bohu. Teď mi aspoň vysvětlíš co máš Raekenem!" ,,Nic s ním nemám. Vlastně nevím proč jsem se k němu teleportovala." ,,Pouto?" ,,Jaké? TO že jsem si vzpomněla na taneční? Nebo to jak mi pomohl u domu? NE. Schoda okolností." odpověděla jsem ji. ,,To si říkej někomu jinému ale je to pouto, slabé pouto."řekla tajemně a odešla ven. ,,Taky si to myslíš?" ,,Podle toho co myslíš." ,,Pouto. Je to nesmysl.",,Podle mě je to stejné jako kotva." ,,Ty ji nemáš." ,,Mám ji ale nikdo o ni neví." ,,Kdo?",,Neřeknu už jsem dost toho prozradil."a taky prošel jen kolem mě a nechal mě tam stát. Samotnou. Uvidíme. 

PO třech hodinách cesty vlakem jsme dorazily do našeho městečka. ,,Sladký domov." řekla jsem a nadechla se vzduchu. Byl tu cítit podzim. ,,Pojď za chvíli je tu mamka pro nás."objal mě jednou rukou kolem ramen a druhou chytil tašku. ,,Zlobí se?",,Na co?Na tebe?Ne." ,,Nevěřím, ale uvěřím až ji uvidím na vlastní oči." zasmála jsem se a podívala na přijíždějící auto Mel. ,,Scotte!"křikla a rychlým krokem došla až k nám. ,,Ahoj." promluvila jsem na ni a hned dostala facku. ,,Ještě po tom všem se tu ukazuješ!? Hledali tě všude možně a až potom co museli na tu debilní zkoušku se tu s nimi ukážeš!? Měla jsi zůstat tam kde jsi byla do teď!"chtěla mi dát ještě jednu ale moje ruka ji v tom zabránila. ,,Nevrátila jsem sem kvůli tomu že ohrožovaly  své životy kvůli zkoušce!Mé zkoušce!Nevrátila jsem se abych tu se ukázala jako by nic.Pokud se ti to nelíbí, nestarej se. Můžeš mi připomínat jaká jsem byla před tímhle, ale rozhodně mě nebudeš být. Pokud chceš žít, a to bych ti radila, nechala na pokoji." pustila jsem její ruku. ,,Tvoj-tvoje oči."zašeptala. ,,Červené." řekla jsem a prošla okolo ni a šla pořád rovně. ,,Lett kam jdeš!?" ,,Tam kam patřím!Nehledejte mě Scotte, já si najdu vás." přeměnila jsem se ve vlka a rozběhla se do lesa. ,,Hodně štěstí." uslyšela jsem, ale netuším kdo to řekl. Snad nebudou problémy.