Část 8.

269 10 0
                                    

Theo:

Už jsou to dva roky co Oliv se změnila.Dva roky co opustila tohle město. Od toho dne šlo vše z kopce. Kluci a Malia odjeli na výšku, Lydie pomáhá svojí mamce ve škole. A já? Bydlím v opuštěné stodole. Dva měsíce jsem bydlel ve skladě, ale pak když jsem nebyl tam ho někdo podpálil. Nic nezbylo. Přál bych si to  všechno změnit. Nebýt s Tracy, ale s Oliv. Dodržet to co jsem ji řekl a nebýt někde s Tracy. Měl jsem počkat až přijde od Dereka a být s ní, ne s jinou. ,,Zase nad tím přemýšlíš? Je to až moc nezdravý."sedl si vedle mě Peter. ,,A?" ,,Nic. Jen jsou to dva roky.Dva roky!" radši jsem vstal od stolu a šel odnést talíř i s vajíčky co jsem měl na snídani. ,,Hej!Vrať se ještě jsme to nedořešily!"křičel na mě do patra. V pokoji jsem se zamkl a pustil do uší písničky na plné pecky. Bylo mi jedno že nic neuslyším kdyby se něco dělo. Zavřel jsem oči a zkusil odpočívat. 


Olivie:

Stála jsem před domem kde údajně by měl bydlet Theodor. Vím že je těžké se tu objevit po dvou letech před jeho domem.Ale já neměla na výběr. Buď to udělám já nebo on. Jack Stuart. Lovec co si mě vzal pod záštitu. Dříve byl Argent moje křídlo ale musela jsem jít dál. Už nejsem ta osmnáctiletá  mladá chiméra. Je mi dvacet a své schopnosti dokážu používat jako bych je měla od malička. Nádech a představit si že jsem u něho v pokoji. Když jsem otevřela oči stála jsem na proti jeho postele. Spal se sluchátky v uších. Opatrně jsem přešla k jeho hlavě a dřepla si k jeho hlavě. ,,Theo?Theo stávej."hladila jsem ho po tváři. Ani jsem se nenadála a dostala jsem jednu do nosu. ,,Cihla.Do cihly."začala jsem nadávat. ,,Co tu děláš!?Dva roky se tu neukážeš a teď-"vrazila jsem mu jednu taky a rychle ho objala kolem pasu. ,,Promiň."zašeptala jsem. Čekala jsem jen na jeho reakci. ,,Oliv...ach Oliv." objal mě taky a jemně políbil do vlasů. ,,Omlouvám se.Moc se omlouvám."šeptal jsem dokola. Nenávidím Jacka za to že dokázal ve mě probudit tu lidskost. Nejraději bych byla zase ta co ji nemá. Rok mi to vydržela a pak se objevil on. ,,Omlouvám se."zašeptal jsem a z rukávu vytáhla iněkční stříkačku a uspala ho. ,,Oliv."zašeptal a spadl do postele. ,,Moc se omlouvám, Theo." lehce jsem ho políbila a odešla z pokoje. Teď musím to samé udělat i s Petrem. ,,Myslíš že mě jen tak uspíš jak jeho?"objevil se přede mnou. ,,Podle toho jak budeš spolupracovat, Hale.",,A co když spolupracovat nebudu?" ,,Tak to půjde po zlém." udělala jsem ohnivou koly v dlani. ,,Uvidíme."řekla jsem a oba jsme se na sebe vrhly. Po deseti minutách ležel na zemi, uspaný. ,,A prý to nejde,Peter." usmála jsem se a hodila zapalovač k závěsům. Ani jsem se nenadála už jsem šla pryč z domu. Nasedla do auta a odjela kousek od něho a čekala. Ani ne za patnáct minut se otevřely zadní a přední dveře. ,,Máte zpoždění." nastartovala jsem a vyjela směr město. ,,Musela jsi nás uspat? To bylo tak ....debilní!" vztekal se Peter. ,,Jack není tak blbý aby si nevšiml že to nejste vy dva ale někdo jiný v tom domě."odbočila jsem na příjezdovou cestu od domu Scotta. ,,Vážně nejdeš s námi.?",,Ne, mám ještě práci." usmála jsem se na něho a počkala až vylezou z auta. Oba. Pak jsem se mohla vrátit za Jackem. 


Šťastné Vánoce a Šťastný Nový rok 2018.Snad pod stromečkem dostanete to co jste si přály.Pohodové svátky a snad se vám tahle kapitola líbila.

Strážkyně Beacon Hills (Theo Reaken)Kde žijí příběhy. Začni objevovat