Strážkyně Beacon Hills (Theo Reaken)

Část 4.

Když jsem se probudila byla kolem mě tma a smrdělo to tu jako...krev. Cítila jsem jak moje tělo na to reagovalo. ,,Hladová?" ozvalo ve vedle mě. Pořádně jsem zamrkala až pak jsem rozeznala osobu vedle mě. Byl to muž o několik let starší než já. ,,Jsi hladová. Jde to cítit na míle daleko. Posluž si."ukázal na tělo v rohu místnosti. ,,Co to se mnou je?" ,,Stává se s tebe chiméra. Čtyři nejmocnější bytosti se spojily aby jsme tě vytvořily. Čarodějnice, upír, lovec a vlkodlak. Podle toho co z tebe cítím jsi prošla čarodějnictví. Teď tě čeká upír. Zůstaneš tady abychom tě řádně napravily." ,,Proč?" ,,Vlkodlaci si tě předělají a to já ani nikdo jiný nechce dopustit. Jsi vzácná a o vzácnosti se každý i zabije."začal se ke mě přibližovat. ,,Jsi až moc vzácná až moc jedinečná, Bullet."pohladil mě po tváři. Svou rukou jel až k mému krku a pokračoval k výstřihu mého trika. ,,Tak krásná. Tak originální."zašeptal. Začal se přibližovat ke mě až své rty přitiskl na ty mé. Začal s nimi pohybovat a já nevím proč jsem spolupracovala. Ruce jsem mu dala na zátylek a přitáhla jsem ho víc k sobě. ,,Tak se mi to líbí, Lett."odtáhl se a pohladil po tváři. ,,Jdi se najíst."odstoupil strnou a já jsem se vrhla na toho člověka. Ten krásný pocit když se zakousnete do své oběti a začnete mu ji sát jeho krev. ,,Nech tam i něco pro mne." promluvil na mě. Od táhla jsem se a utřela svá ústa do rukávu. Sledovala jsem ho jak se zakousl do těla a vysál zbytek její krve. ,,Neřekl jsi mi tvé jméno." ,,Christian."usmál se na mě a pohladil mě po tváři. ,,Pojď, seznámím tě s ostatními." chytil mě za ruku a táhl mě ven z pokoje. Ty které mi chtěl představit byly naskládaní v obývacím pokoji. Tři muži a čtyři ženy, no spíše děvčata v mém věku. ,,Lidi?" ,,To je ona?" zeptala se dívka/žena s hnědými vlasy. ,,Ano je. Lett, tohle je Tina, Sam, Lucy, Elizabeth, Paul, Thomas a Erik." ,,Ráda tě konečně poznávám."přiběhla ke mě blondýnka. ,,Jsem Lucy. Budu tě učit se Sam tvoje schopnosti. El a Tina zase něco o oblékáni. No a kluci ti budou pomáhat v boji a lovu."vysvětlila mi. Potěš koště.

O dva měsíce později:

,,Tady máš ty papíry." podala jsem Christianovi papíry co požadoval abych zařídila. ,,Díky."usmál se na mě a ukázal abych odešla z jeho pracovny. Už jsou to dva měsíce co jsem u nich. Za tu dobu se u mě objevily všechny moje schopnosti. Zatím jsem zvládla úspěšně i dva úplňky. Holky mě naučily kompletně všechno co potřebuji k přežití a to samé i kluci. ,,Lett!" ,,Ano?" otočila jsem se na přicházející Beth. ,,Musíme jít." ,,Už?" ,,JO."dnes byl den kdy musím složit zkoušku. Mým úkolem je předvést v jaké formě jsem a co dokážu. Mají přijít lidi co mě mají ohodnotit. Docela se bojí. ,,Klid ty to zvládneš."podpořila mě Beth. ,,Jen se bojím, to nesmím?",,Ne nesmíš. My se nebojíme.Nikdy!" vyvedla mě ven před dum kde stálo auto které mě mělo odvést na zkoušku. ,,Hodně štěstí."objal mě Thomas a Erik. ,,Budu ho potřebovat." ,,Christian se s tebou nepřišel rozloučit?" objala mě ze smíchem Sam. ,,Papíry jsou přednější. Stejně mi to nevadí."zkusila jsem se na ni usmát. Vadilo, ale víc to že si ze mě dělal děvku na spaní. A když to ne tak služku. Byla jsem tak znehodnocena. Až mě to bolelo. ,,Je to debil.Najde se lepší.",,Milenec nebo debil?"zeptal jsem se ji ze smíchem. ,,Obojí. Přece víš že mu to dlouho trvá než se k něčemu do kope." objal ji zezadu Erik. ,,Je to tvůj bratr." oznámila jsem mu. ,,A?Tak je. A taky je to vůl co si neváži hodné holky a jen ji využívá ve svůj prospěch." ,,Je čas jed slečno Bullet." oznámil mi řidič. ,,Dobře.Tak ahoj.",,Držíme palce." křikla na mě Lucy než se za mnou zavřeli dveře. Celou cestu jsem se dívala ven z okna. Hodina, tak dlouho jsme jeli. ,,Jsme na místě slečno." ,,Děkuji.Můžete jed zpátky."usmála jsem se na řidiče. Upravila jsem si svoje oblečení. Snad to bude v pohodě. ,,Slečna Bullet McCall?" zeptal se postarší muž přede mnou. ,,Ano. To jsem já." ,,Pojďte za mnou."rozešel se do středu hlubokého lesa. PO deseti minutách jsme došli na palouček. Stály tam tři osoby. Jedna žena a dva muži. ,,Vítám tě Bullet. Doufám že víš proč jsi tu." ,,Zkouška." ,,Správně. Tvůj úkol je jasný ukázat že všechny čtyři nejmocnější druhy bytostí dokážeš naplno využít v jakýkoliv situacích. Za chvíli se tu objeví dvě zbraně a tvým úkolem je si vybrat kterou použiješ v boji." dořekla a zmizela. Přede mnou se objevila kuše s šípy a dýky. Ale kterou?Vždyť jsem ani jednu neměla v ruce. Nakonec jsem sáhla po dýce. ,,Jak vidím máš vybráno. Teď je jen na tobě jak tenhle boj dopadne. Pamatuj že to je jen na tobě a tvých schopnostech a té dýce." ozval se hlas ženy. Začal foukat silný vítr a z lesa na palouk začaly vycházet lidi. Když jsem se zadívala pořádně zjistila jsem že to nejsou lidi ale vlkodlaci. Slyšela jsem každý jejich nádech, výdech a tlukot srdce. Tváře mi přišly povědomé ale kde jsem je viděla? ,,Boj!"ozvalo se a vlkodlaci se na mě vrhly. Udělala jsem zeď a sama se proti nim vrhla. Jeden.Druhý.Třetí. Čtvrtý a ještě ten pátý co byl ve vlčí podobě. ,,Nedělej to."ozvalo se mi v hlavě. ,,Tohle ty nejsi. Ty nejsi zabiják.",,Co jsem?" ,,Jsi chiméra stejně jako já. Nedělej stejné chyby jako jsem udělala já." ,,Je to můj život."řekla jsem a chtěla ho bodnout ale to bych se neměla dívat do jeho očí. Znala jsem je. Byly to oči do kterých jsem se naposledy dívala před rokem. V tu dobu jsem měla mít taneční jen jsem nesehnala partnera a on se rozhodl jít se mnou. ,,Bodni a splníš zkoušku a přitom se staneš tím co jsi. Vrah." ,,Nejsem vrah Theodore!" ,,Pamatuješ."začali se ostatní proměňovat do svých podob. ,,Vzpomněla jsem si na taneční. Pošlapala jsem ti nohy a ty jsi mi to pak oplatil taky."usmála jsem se na něho. ,,Na to se nedá zapomenou." ,,Nesplnila!" rozeznělo se paloukem. ,,Proč?" otočila jsem se na tu ženu. ,,Ohrožoval tě a ty místo toho aby jsi ho bodla jsi mu udělila milost!" ,,Nejsem vrah. Byla jsem stvořená abych ochraňovala a ne zabíjela nevinné! A to že jste povolali k mé zkoušce lidi na kterých mi záleží, je ohavnost!" ,,Ohavnost!? A nekřič na mě! Není to ohavnost! Dokazuje to že nejsi schopná ochraňovat." ,,Ochraňovat? Jsem schopná ochránit je i kdybych měla přijít o to co mi daly. Jsem schopná dát za ně život." každým slovem jsem se přibližovala k ženě až jsem stála u ni. ,,Odvážnost. Nepatříš k upírům i když máš tu moc. Patříš k ochráncům a lovcům. Tam je tvé místo." řekla a zmizela. Nechápala jsem ji. ,,Ochránce?Lovec?",,Patříš k nám,Oliv." ,,Do Beacon Hills." ,,Tam je tvůj domov ne tady."ozvalo se za mými zády. ,,Můj domov? Můj domov je..."