Básničky od A až po Z

Síla dědictví

Když skončí radovánek čas,

Když sluneční svit pomine,

Jen vzpomínky zůstanou po nás,

Když naše éra zahyne.

Kdo vzpomene si na statečné muže,

Kteří hrdě šli do válek,

Chránili své rudé růže,

Pochodovali hrdě do válek.

Kdo vzpomene si na věrné ženy,

Které zůstaly doma

A z okna své milé vyhlíželi,

Jen aby žádná nebyla sama.

Kdo zpívat bude oslavné písně

U slavnostního stolu,

Kdo skládat památné básně,

O statečném vzdoru.

Kdo slzy bude ronit

Až uslyší tajemný náš příběh,

Kdo najde sílu se zase vzchopit

A uložit ji ve svých dětech.

Kdo bude tančit na poli vítězství

Tanec pro všechny mrtvé,

Když nikdo tam nebude s lítostí

Čekat, až uvidí kvítečky malé.

Kdo pokračovat v našem díle bude,

Kdo říkat, to byla doba statečných,

Když nebude nikdo, kdo povede

A bude se držet věcí námi zadaných.

Kdo bude snít o naší době,

Kdo trpět platonickou láskou,

Když vše živé se ztratí v tekoucí vodě

A jen ryby si na nás vzpomenou.

Kdo učit se bude o velitelech,

Kdo na ně si hrát,

Když nebude tu nic o dezertérech,

Kteří by o nich mohli psát.

Kdo vzpomene si na dávné věky,

Kdo na dobu míru,

Budou tu ti, co drželi se víry?

Nebo se ztratí v časovém víru.

Kdo převezme odkaz našich předků,

Kdo zavrhne naše války,

Když už žádná loď nevypluje z doků

A nepopluje do dálky.

Kdo předá dál naše jména,

Kdo naší krev,

Když planeta bude změněná

A nebude tu žádný lidský věk.

Kdo bude sázet mladé stromky,

Kdo obdivovat krásu světa,

Kdo postaví dřevěné domky

A počítat jejich léta.

Kdo bude obdivovat dívčí krásu,

Kdo jemnost jejich rtů,

Kdo vzpomínat na chlapskou sílu,

Když vše je jen součást mýtů.