Básničky od A až po Z

Koloběh

Ztracena ve svých myšlenkách,

bloudím sama v těch pustinách.

Ten, jehož měla jsem ráda, zmizel

a už se ke mě nevrátí, zmizel.

Slzy mi tečou po tvářích,

pryč jsou ty šťastné chvíle,

jen slané slzy mi tečou po tvářích,

jejich potůčky vytváří míle.

Můj svět je teď šedivý

s mírným červeným nádechem,

doufám, že to přebolí,

abych svět měla zas obarven.

Vzpomínám na tebe ve dne,

úsměvem vše skrývám,

vím, že se mé srdce pohne,

až objeví se vše, co skrývám.

Po nocích o tobě sním

a pláču do polštáře,

smutné jsou vzpomínky s ním,

jen ztěžka dýchám do polštáře.

Když zavřu oči, vidím tvá ústa,

tvá tvář mě pronásleduje,

vzpomínám na naše místa,

každá chvíle mě pronásleduje.

Má kůže si pamatuje každý dotek,

který mě rozechvěl,

pamatuji si každý polibek,

který mě rozechvěl.

Vzpomínám na objetí tvé,

na bezpečí tvého těla,

teď musím spoléhat na ruce své,

kterým chybí něha.

Má mysl je ztracená,

mé srdce je zlomené,

má mysl bude navždy zjizvená

a srdce mé zlomené.

Teď jen čekám na toho,

jenž mysl mou uzdraví,

a však bude stejné jako u něho,

koloběh se nezastaví.