Když vločka sněhu dopadne na nás,
Snaží se ochladit ten žár,
Neví, že marná je to snaha, že v nás
Ten žár neuhasíná.
Přes den je jen mírným plamínkem
Vzkříšený letmým dotekem
Tvé dlaně na mé tváři
Nebo jen krátkým pohledem.
V noci oheň nás pohltí,
Rozpálíš mě jediným dotekem,
Každý můj vzdech polibkem je umlčen
A poté v další přeměněn.
Je v nás oheň,
Který hoří jen pro druhého,
Hned je tu a pak mizí do kraje dalekého.
Je jako požár, rozhoří se jen pro někoho.
Jsi blízko a sníh taje kvůli nám,
Vezmeš mě za ruku a ten mráz,
Zdánlivě mizí snáz
A to jen kvůli tobě a nám.
Můj vzdor je pryč kvůli jednomu pohledu,
Jsem povolná pod jediným náznakem,
Mé srdce buší, zvuk není ničím přerušen,
To vše skryje se pod jediným dotekem.
Spaluje nás cosi skryté v objetí,
Ukryté pod maskou nevinnosti,
Ten pocit je jen v noci odhalen,
Když jsi z lásky obviněn,
Když řeknu tvé jméno
A ty se začneš třást,
Naše těla splynou v jedno,
To je vše, co sis přál.
Všechny ty pocity
S tebou nabývají na síle,
Propadám se do nicoty,
Jen abych dorazila do cíle.
ČTEŠ
Básničky od A až po Z
Poetryvšechny mé básně, které vyjadřují mou cestu životem jakožto básníka amatéra