KEEP CALM AND LOVE ME

14. chapter x

„Nialle? Nialle .. kámo, uklidni se.“

„Uklidnit se? Vždyť jí lžeme pořád víc! Ze začátku jsem myslel, že je to dobrý nápad, ale .. KURVA, víc na hovno nápad mě snad nikdy nenapadl!“ Přecházel jsem ze strany na stranu naší šatny v zákulisí na stadionu a měl chuť něco rozbít. Projížděl jsem si rukama vlasy, pořád dokola a zahlédl Lou ustaraný výraz. A poté promluvil právě její hlas.

„Měli byste jí vše říct.“

„Cože? Teď? Má před sebou svůj první koncert, nemůžeme jí to udělat!“

„A co, když si vzpomene, Nialle? Co když přijde sama na to, jak jste jí lhali? Bude to ještě horší! Zatraceně, kluci! Jste nejslavnější boy band světa a neporadíte si s holkou? Řekněte jí pravdu co nejdřív!“ Mezi svým proslovem se Lou dobelhala ke mně a shodila mou ruku z mých vlasů, přičemž se je snažila nagelovat tak, jako vypadaly před mým velkým výbuchem. Poté se sbalila a nasupeně někam odešla. A já se potil. Potil, bál se, měl jsem snad větší trému jak v X-Factoru.

„Nesmí mě opustit. Což udělá, až se dozví pravdu.“ Zašeptal jsem, když jsem se snažil zahnat slzy a sesunul se na židličku vedle Zayna, vyřízený.

„Řekneme jí to. Ale až později. Teď by to bylo zbytečné, má před sebou úžasnou budoucnost a nenechám ji zničit si ji kvůli minulosti.“ Zafňukal jsem do dlaní a ucítil Zaynovu ruku na svém rameni.

„Pojď. Za hodinu nám začíná celosvětové turné. Měli bychom být nervózní a těšit se.“

„No, pánové, já nevím, jak vy, ale i přesto všechno, co se tu děje, jsem i tak nervózní.“ Zamumlal Louis, avšak jeho poznámka vyšuměla v tichu, když se otevřely dveře a já spatřil Chloe.

Měl jsem v plánu si před koncertem ještě odchytnout Lou a poděkovat jí za toho anděla, který tu před námi právě stál. Její obyčejné, dlouhé, obvykle rovné vlasy, byly natočené a dokonale upravené. Make-up na její tváři zakryl všechny možné kruhy pod očima, které ji vznikly od neustálého breku, který jsem tak strašně nesnášel. Její oči dokonale vynikly díky černé řasence, tužce a kouřovým očním stínům. A to nejkrásnější – tvář ji zdobil obrovský úsměv od ucha k uchu a oči jí svítily nedočkavostí.

Byla dokonalá.

Beze slova jsem k ní přešel a spojil její měkké rtíky s těmi svými. Přidala se a já se jí bál dotknout, bál jsem se totiž, že se mi rozpadne jako porcelánová panenka.

„Je to tady.“ Zašeptala mi do rtů a já se usmál a pohladil ji po tváři.

„Zvládneš to. Držím ti palce. Budu se na tebe dívat ze zákulisí.“

„V to doufám.“ Mé rty se ještě rychle dotkly těch jejích a poté už jsem jen sledoval, jak se vydává do vedlejší místnosti na poslední zkoušky. Nechtěl jsem jí nechat jít, ale potřebovala klid tak, jako každý z nás.

„Dobře, tak tohle by byl hřích zničit.“ Zamumlal Harry a já po něm hodil smutným úsměvem.

Nesnáším tajemství.

CHLOE’S P.O.V.

Nadechla jsem se a potichu přecházela po místnosti, snažící se doladit vysoké a nízké tóny. Nikdy v životě jsem nebyla tak nadšená a zároveň nervózní. Z podia jsem slyšela hlasité křiky a polkla.

No tak, Chloe. Někdo z nich je tu i kvůli tobě!

Už jen pár minut. Pár minut a zavolají moje jméno. Pár minut a budu stát před několika tisíci lidma, kteří budou skandovat mé jméno jak v dobrém, tak ve špatném slova smyslu. Věřím, že to zvládnu. Nebo spíš, musím věřit.