Chceš půjčit deštník?

Slíbíš mi něco?

Ráno se probudím s velkou bolestí hlavy. " Jau! Já Makarova zabiju za to pivo!" Šeptám si. Mám rozcuchané vlasy. Rozhlédnu se kolem sebe. CO?!?!?! Já jsem v jiném pokoji?! Kolem je bordel, různé plakáty s draky či ohněm. Jsou tu rozházené klučičí kalhoty nebo trika. Kde jsem?! Najednou uslyším mírné chrápání. Kouknu pod deku se strachem. To snad ne.. " Natsu?!" Zakřičím tak hlasitě, až ho probudím. Vyskočí do sedu. " Proč mě budíš?" Dělá jako by se nic nestalo. " Spíš se budu ptát já.. CO TU DĚLÁM?!!" Chvíli přemýšlí, ale pak mi to vysvětlí a já si na vše vzpomenu..
Co jsem to včera dělala?

Včera večer když jsem se dostala do Fairy Tail a Makarov zalezl do kanceláře:
Jsem veselá, všemu se směju na co se podívám. Rozhodnu se, vydám se do kuchyně pro jídlo. Ale jak tam stojím u ledničky, všimnu si zrcadla. Tam se objeví holka s blond vlasy a kruhy pod očima, když si tam stoupnu. Zamračím se, ona taky. Naštve mě to. " Chceš se prát?! Já ti ukážu!" Natáhnu pěst, když ji chci vypustit na zrcadlo, něco mi ji chytne. " Lucy? Co to děláš?" Otočím se na Natsua. " To ona!" Zařvu jako malé dítě a ukážu na zrcadlo. Povzdechne si. " To je jen tvůj odraz. Pojď, doprovodím tě do tvého pokoje. " Já nechci!!" Začnu běžet kolem stolu, ale Natsuovi se mě moc dobře nevede chytnout... pak se povede. Popadne mě do vzduchu za můj pás omotaný jeho rakama. Kopu nohama. " Nechci!"
Když mě odnese před dveře, začnu smutnět. " Ty mě tady necháš samotnou!!" Rozbrečím se, obejmu ho pevně, aby mě tady samotnou nenechal. " Lucy, ach jo... mám zůstat s tebou?" Pokývám hlavou pro ANO. " Ale půjdem k tobě." " Proč?" Zeptá se. " U mě nefunguje topení, nechci aby mi byla zima." Znova si povzdechne. " Dobře." Jdem k němu potichu, otevře dveře. Já se rozběhnu a skončím do jeho postele, je tak velká a teploučká. " Hej! Tam spím já!" Naštve se. Pořád zůstávám v posteli. " Nebo víš co? Zůstaň si tam, nemám náladu se hádat o postel." Ale to nechci, nechci být sama. " Stůj! Zůstaň." Podívá se na mě podezírávě. " Chceš abych spal taky v posteli?" Pokývám hlavou. " Když jsem byla malá a moje maminka ještě byla, tak spala se mnou, protože jsem pořád s ní chtěla zůstat." Povím potom, co si lehne taky do postele. " Počkat. Tvoje máma už.. není?" " Ano." Povím smutně, začnu brečet. Ale to mě něco teplého obejme. " N-natsu?" " Neboj, je na lepším místě." Obejmu ho taky. " Natsu? Slíbíš mi něco?" " No?" Přemýšlím jestli to skutečně dodrží, ale věřím mu. " Zustaneš se mnou navždy? Nechci být znova sama.. už nechci." Chvilku bylo ticho. On mi to neslíbí? " Lucy, slibuju ti, že s tebou zůstanu navždy. Jsme nejlepší kamarádi, ti se nemají opouštět, nenechám tě nikdy samotnou. " víc mě stiskne. Je mi to příjemné. Mám takový hřejivý pocit.. ALE JAKÝ?