2. Část Vánoc

330 25 4
                                    

" Moje hra spočívá v tom, že máme v hrnku tyčky které jsou očíslované. Ten který si vytáhne číslo 8. Je král. Král je ten, který řekne náhodný číslo či čísla a ti musí udělat úkol co jim zadal." Erza vysvětlila pravidla.
Jak jsme si vytáhli tyčky s čísly, tak já měla číslo 2. Erza se ale moc usmívala, to ji prozrazovalo, že je král. " Ten kdo má číslo 5. ... musí hrát psa s číslem 3.!" Wendy s Jeallem přišli víc dopředu. Erza zčervenala při pohledu na Jealla. " Šup!" Okamžitě začali hrát psa. Vypadají vtipně. Třeba ta hra bude dobrá..
Když skončili, tak jsme si vytáhli nové čísla. Já si vytáhla tentokrát číslo 6. " Já jsem král!" Zařval radostně Happy. " Ten kdo má číslo 7. .... mě bude masírovat!" Levy k němu přišla. Začala masírovat modrou kočku.
Když skončili, tak se proces opakoval. Já mám 4. Erza se stala zase králem. " Číslo 1. musí tancovat irský tanec." Natsu se vedle mě začal hýbat, protože byl číslo 1. Všichni se smáli při pohledu na něj, nohy se mu motali.
Po 10 minutách přestal. Tentokrát jsem si vylosovala 5. A Erza byla ZNOVA král. Jak to dělá? " Tohle číslo 3......... bude dělat koně a číslo.... 5., bude kočí!!" To snad né.... já a kdo?.. koukám všude, někdo chybí. " Tak kdo je ten kočí?" Řekne otráveně někdo za náma. Otočím se. Natsu. To snad né. " Číslo 5.! Splň svůj úkol!" Zařve Erza. To mě donutí jít za ním. " Jsi kočí?" Pokývám hlavou. Natsu byl na čtyřech. V tom kostýmu vypadal vážně jako sob. Teď zbývám já. Tak si sednu na jeho záda. Natsu najednou vystartoval a běžel po čtyřech se mnou po pokoji. " Natsu! Přestáň!!" Všichni se tomu smáli téhle scéně. On se vážně zbláznil! " Proč bych měl přestat?! Jsi legrační! Měla by ses vydět!" Na to už nemám, zatáhnu ho za obojek se zvonkem. Tím zastaví. Já si stoupnu a sednu vedle Levy a Wendy se skříženýma rukama. Neměl mě štvát.
Hodně se při té hře stalo, Levy si konečně přiznala s Gajeelem, že se mají rádi, Gray a Juvia... klasika, jen Juvia se objevila v plavkách. Wendy si hrála se mnou. Happy s Carlou snědli staré ponožky Erzy. Teď si dáváme dárky. Já dostala od Happyho rybu (jako všichni), Levy mi dala knihu, Gajeel zas kladiva i zbylé věci co s tím mají něco společného, Juvia mi dala s Erzou oblečení, atd ...
Já dala Levy taky knihu, Gajeelovi sešit s výpisky o Levy, Happy ode mě dostal krabici s pruty a ryby, Juvie polštář ve tvaru srdce (půlku), Graovi druhou půlku srdce (tvoří s Juviin celé srdce, vím co ona k němu cítí), Erze meč.. vím že je zbírá, Wendy jsem dala panenku která se jí líbila, Carla ode mě dostala cukroví a Jeallovi obrázek Erzy 😂😂.
Jediný komu jsem nic nedala a já od něho nic ještě nedostala, je Natsu. Chci si to nechat na později. Ale já už chtěla spát. Tak se zeptám Natsua jestli nepůjde se mnou na chvilku stranou. Šli jsme do jiného pokoje. " Co se děje Lucy?" Jak mu ten dárek dát.. " Já.. já.. já mám pro tebe d-dárek." Ukážu mu ho. " Já pro tebe taky! Díky!" Začne rozbalovat ten od mě. " Wau.." jen vyjde z něj. Začne otáčet album s fotografiemi, které jsem fotila za celou dobu co tu jsem. Až byl na poslední stránce, objevila se fotka se mnou, s nim a Happym. " Ta je nejhezčí. Díky Lucy!! Je to můj nejlepší dárek co jsem kdy dostal!" Obejme mě. Líbil se mu!!! Mám vyhráno! Pak seběhne pro něco. " Tady máš něco ode mě." Rozbalím dárek.
           .
           .
           .
Je to nádherný plyšák, je bílý, má místo nosu žlutý kornout, vypadá jako sněhulák, ale i pes. " Děkuju Natsu!" " Ale to není všechno! Ten dárek jsem ti dal, aby, aby... Když tu nebudu, třeba budu v krámě a budeš smutná, ať máš aspoň někoho, koho můžeš objímát a být s nim. " Má červený obličej. " Natsu.." víc neřeknu. Obejmu ho co nejvíce. " A Lucy?.... Já, já, já..... emm.... máš.. máš někoho ráda? Jako ráda. " nevím jestli mu říct, že je to on, ale co když to má se mnou jinak? Nebo.. " J-jo. Proč?" odtáhnu se. " Jen tak. Kdo je to?" " Hmm.... je milý, úžasný. Když se usměje, je mi s ním dobře a připadá mi svět lepší. Je možná trochu idiot, no možná víc. Je pořád šťastný. Díky němu se cítím lépe." Došlo mu to?.. má prázdný výraz. V tuhle chvíli kouká do země, takže mu nejde vidět do tváře. " A-aha. Určitě si tě zaslouží.." koukne na mě falešným úsměvem. Co se mu stalo?..

Chceš půjčit deštník?Kde žijí příběhy. Začni objevovat