Den D

408 35 2
                                    

Předem upozorňuju, že Naruta jsem viděla naposledy před rokem a tak tam budou asi nějaké chyby v událostech a asi i jména vedlejších postav.

"Yuuki vstávej nebo přijdeš pozdě do akademie!" rozezněl se domem hlas dědečka. Vylezla jsem z postele a šla spáchat ranní hygienu a pak se šla obléct. Vzala jsem si své nejoblíbenější oblečení a šla se nalíčit a upravit.

Když jsem došla do kuchyně dědeček akorát dával jídlo na stůl a pak se omluvil, že Naruto zas něco vyvedl

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když jsem došla do kuchyně dědeček akorát dával jídlo na stůl a pak se omluvil, že Naruto zas něco vyvedl. Poslední dobou si Naruta volají k dědečkovi velmi často ale co s tím nadělám no. Vedle mě seděl Konohamaru a cpal do sebe co se našlo na stole. Pomalu jsem se pustila do snídaně a přitom mluvia. "Tak co bráško, co vyvedeš dneska?" on se na mne podíval a pověděl "Jak víš, že něco vyvedu aniž bych ti to řekl?" usměju se a odpovím. "Stačí jedinej pohled na tvůj škleb a hned vím, že zas něco uděláš.""Chci trochu postrašit lidi v akademii. Ale neboj tvoji třídu nechám." poví rychle a já s úsměvem přikývnu, zvednu se a jdu směr akademie. U vchodu jsem zahlédla toho pitomýho Uchihu a tu jeho fanynku Sakuru Haruno. Pár lidí tady v listové už jsem za ten svůj věk stihla začít nesnášet. Vešla jsem do třídy a šla si sednout k Narutovi, ten se na mě jen podíval a pak najednou se stalo ta příšerná věc. Sasuke a Naruto se políbili, sice omylem ale políbili, a Sakura pak na Naruta nadávala, je mi ho celkem líto. Když se rozřadili týmy tak jsme s Narutem, Sakurou a Sasukem čekali na našeho senseie, když vešel do třídy všimla jsem si jen jak mu na hlavu padá ta houba, kterou tam Naruto dal a pak, když jsem si všimla kdo to je rozběhla jsem se ho obejmout, on rozpřáhl ruce a pak mě vyzvedl do vzduchu. "Kakashi takovou dobu jsem tě neviděla kde jsi byl?" "Na jedné misi, dost jsi vyrostla Yuuki. Jaký je život u Hokageho? Nebo počkej popovídáme si pak teď musím učit Váš tým.... Teda spíš zbytek týmu, ty už skoro všechno umíš z dětství kdy jsem tě učil." řekl Kakashi a pak jsme šly ven. Po zdlouhavém představování jsem s Kakashim skočila ze střechy a daly jsme si závod na naše tajné místlo za vodopády. Dlouho jsme si povídala a já ani nevím jak jsem usnula a cítila jen jak mě Kakashiho ruce nesou domů.


Vím je to hrozné ale píšu to ve dvě ráno a jsem šíleně unavená a po téhle kapče půjdu spát takže pa a pardon za gramatické chyby. Snad se aspoň trochu líbilo a mějte se palačinky.

                                                                                             Vaše Yukigi-yui :P

Budu vaše štěstíKde žijí příběhy. Začni objevovat