Jiný Svět / BTS / ✓

1. Kapitola - Svět smrtelníků

~^~

Mágové zde žili již odjakživa. Chránili smrtelníky, a nakonec si vytvořili i vlastní svět, aby se od lidstva oddělili.
Původ démonů je neznámý, ale existuje teorie, která říká, že přišli přímo z hlubin oceánů či pekla. Nikomu se prozatím nepodařilo zjistit pravdu.

Z ničeho nic se v parku uprostřed města objevil neznámý portál, ze kterého vyšla postava a po jeho prvních krocích na zemi se za ním portál ihned uzavřel. Hned na to zafoukal studený podzimní vítr, který mu pročesal jeho bílé až sněhové vlasy, jako by ho tu snad i vítal. A nebo ho chtěl odehnat? „Proč jsem nemohl přijít v létě? Je docela zima..." Zašeptal si pro sebe a svůj dlouhý tmavý kabát si srovnal, aby ho lépe zakrýval. Poté se rozhlédl kolem sebe a se svou magií, která ho přemístila, se dostal blíže k městu.

Po vstoupení do městských ulic se rozhlédl kolem sebe a rozhodl se jít pěšky po chodníku. Mezitím také přemýšlel, proč poslali právě jeho. Někoho, komu se těžko věří a mohl by kdykoliv zradit. Nebyl zrovna ten nejlepší mág, kterého by mohli poslat na mise. Nedalo se mu věřit a byla tu i pravděpodobnost, že svou misi nedokončí.

Mág strčil ruku do jedné z větších kapes od kabátu a vytáhl malou knížku. „Takže tohle je svět smrtelníků," Povzdychl si. „..podle informací, které tu mám napsané, by ta škola měla být..." Zahleděl se do malé knížky, kterou držel otevřenou v ruce. „...hned za rohem." Svou hlavu ihned po domluvení zvedl a podíval se doprava. Hned zahlédl budovu, kterou hledal. „Tak uvidíme, jestli budu mít štěstí..." Přišel před školní pozemek a rozhlédl se okolo. Nikdo ze školy neodcházel ani do ní nešel. Usoudil, že pořád probíhá vyučování. Proto se opřel o zídku, která byla před školou, a čekal až vyučování skončí a studenti vylezou ven.

Nechtěl čekat moc dlouho, ale takové mise občas také existují. „Tsk... Na tuhle misi měli vzít opravdu někoho, kdo bude trpělivý." Možná se choval nevhodně, ale hluboko uvnitř mu nějaké city ještě zůstaly. V to věřilo už jen pár lidí; jeho přátelé. Věřili tomu i přesto, že byl jeho způsob mluvy chladný, stejně tak jeho pohled.

Ze školy vyšlo velmi mnoho studentů a nikdo by nedokázal určit, kdo je ten pravý, koho určitý muž hledá. Neměl totiž detailně popsanou osobu, které měl vzpomínky vymazat. Jedna dívka ho ale zaujala. Dlouhé, hnědé vlasy a outfit, připomínající outfit samotného mága. Začal přemýšlet nad způsobem, jak by zjistil, že je to ta pravá osoba, kterou hledá. Ale on sám nemusel nic udělat. Hnědovlasá dívka si ho totiž okem všimla a chvíli se na něj dívala. Když mág a dívka spolu navázali oční kontakt, dívka uhnula pohledem a znovu se zapojila do konverzace s jinými dívkami, které šly s ní. S nimi se následně rozloučila a vyrazila směrem k mágovi, opírající se o zídku. Když procházela kolem něj, jen na moment na něj znovu pohlédla a poté celkem rychlým krokem odcházela. Mág se díval na její pohyb. Po chvíli se narovnal a pomalým krokem začal dívku pronásledovat.

Nechtěl ji z ničeho nic přepadnout. Třeba ji chytit za paži, aby neutekla, a smazat ji vzpomínky. To by upřímně ani nemohl udělat. Zbytečně by se prozradil a vyvolal by rozruch okolo. A už by to nebyla jen tato dívka, která ví o existenci mágů a démonů. Proto se rozhodl ji raději sledovat. Bylo to jistější a byla tu velká šance, že se dostanou někam, kde nebude tolik lidí kolem.

Dívka zabočila do uličky s rodinnými domy. Celou dobu šla pravděpodobně domů. Pokud nebudou její rodiče doma, bude to mít i svou výhodu - smaže ji vzpomínky bez jakékoliv chyby a povšimnutí. Na tuto pravděpodobnost se momentálně nejvíce spoléhal a celou cestu doufal, že to tak dopadne. Po celou cestu ale ještě přemýšlel nad všemi jinými možnostmi, kdyby se náhodou tento plán zvrtnul.