Jiný Svět / BTS / ✓

6. Kapitola - Shledání

~^~

„Co sis myslel?!" Křikl po Yoongim Jin hned po tom, co se objevili na druhé straně portálu. Když se po pár momentech objevil i Jungkook, portál za ním zmizel a byl zmatený, co se děje. „Kdybych se o tebe až přehnaně nestrachoval, mohli jste být oba už dávno mrtví!" Jungkook začínal chápat, co se děje a povzdychl si. „Jine." Jin se ale nenechal odbýt. „Ne, tohle je vážné. Co kdyby použil svou schopnost před tou dívkou?! Víš, co se naposledy stalo!" Otočil se na Jungkooka. Yoongi sklonil hlavu, protože přesně věděl, co měl na mysli. Před pár měsíci se mu stala nehoda, při které málem zabil jednu nevinnou žákyni, když na ně nečekaně zaútočil démon, který se jaksi dostal na místo, na kterém trénovali. „Ta holka pořád žije..." Zašeptal Yoongi a svým zrakem se díval na zem. „Jine!" Jungkook ho okřikl. I když byl většinou s Jinem, teď byl na Yoongiho straně. Jin nad tím nakonec mávl rukou a odvrátil od něj pohled. „Máš štěstí, že se ti alespoň podařilo získat zpět Zakázaný deník." Řekl, už s méně naštvaným tónem než předtím. „Promiň." Yoongi se omluvil. Ale Jin ho neslyšel, jelikož to zašeptal tak potichu, že ho slyšela jen Mira, která stála vedle něj.

„Co tedy uděláme s Mirou? Ještě jsem ji nevymazal vzpomínky." Yoongi pozvedl svou hlavu a podíval se na Jina, který se při zmínění Miry k ní otočil. Mira stála bez hnutí na místě, fascinovaně koukala na tři mágy, kteří stáli před ní. Pořád ale bylo vidět, že je trochu rozhozená. „Pořád na nás kouká jako na boží znamení." Jungkook si neodpustil poznámku a uchechtl se. „Ve světě smrtelníků není žádná magie, Jungkooku. Je to úplně jiný svět než ten náš." Otráveně si povzdychl a konečně se porozhlédl kolem sebe. „Ještě nejsme v našem světě." Mira nechápala. Kde tedy jsou?
„Jo, musíme ještě jednou projít portálem. Tenhle portál jen sloužil k tomu, abychom se dostali pryč od toho démona." Vysvětlil Jin. Yoongi pochopil a přikývl. Jin se otočil zády k obou mágům a pořád zmatené dívce a svou magií vytvořil portál, který konečně vedl do jejich světa.
„Jungkook půjde první." Řekl a otočil se na osloveného. Ten jen protočil svýma očima a vstoupil do portálu. Jin vzal Miru za ruku a postrčil ji dovnitř. Yoongi do portálu také málem vkročil, ale Jin ho zastavil. „Děje se něco?" Zeptal se ho a podíval se na něj. Jin se na Yoongiho podíval s vážným výrazem v očích. „Ta holka, Mira, nepřipadá ti... jiná?" Yoongi nadzvedl obočí. „Jiná? Ne. Je to normální člověk."
„Když jsem ji držel za ruku, cítil jsem z ní více než jen obyčejného člověka." Odůvodnil svou vážnost. „Tak je jeden z jejích rodičů mág? Víš, že se něco takového může klidně stát." Yoongimu pořád nepřišlo divné to, co Jin cítil z Miry. Jin ale nepřestal přemýšlet a Yoongi to poznal. Povzdychl si. „Jestli je to mág nebo démon zjistím, až se jí dostanu do hlavy." A vešel do portálu.

~^~

„Tak jsme tady, Miro." Řekl Jin po příchodu a Mira se rozhlédla kolem sebe. Nemohla uvěřit svým vlastním očím. To, co viděla, ji ohromilo ještě více než samotná Yoongiho magie. A to už je co říci.
„Jungkook ti to tu rád ukáže, že ano?" Otočil se na Jungkooka s nebezpečným úsměvem na jeho tváři. Jungkook ze začátku chtěl odmítnout, ale nemohl odbýt takovýto nebezpečný úsměv. Hlavně od Jina. Nakonec kývl. Mira se pousmála a přišla k němu. „Jsem Mira." Představila se mu. Jungkook se podrbal na zátylku. „Vím, kdo jsi..." A odvrátil od ní pohled. Miře přišlo jeho chování roztomilé.
Mezitím, co začala na Jungkooka hrnout různé otázky ohledně tohoto světa, Jin si Yoongiho odtáhl na stranu.

„Počkej- Jine-!" Snažil se ho zastavit. „H-Hej! Jine!" Křikl na něj a vyvlíkl se z jeho sevření. „Co si myslíš že děláš?!"
„Mira není člověk." Otočil se na Yoongiho po tom, co se mu vyvlíkl ze sevření. „Jine... tohle už jsme probrali." Yoongi si povzdychl. „Kdyby byla mág nebo nedej bože démon, tak bych to poznal. Dokonce i Namjoon nebo Jimin."
„Taky že poznala." Jin odpověděl. Yoongi s udivením vzhlédl k Jinovi. „Hned ten první den, co jsi ji potkal. Věděla, že to jsi ty, že?"
„Jo, protože vypadám od ostatních jinak. Mám taky bílé vlasy, pokud sis nevšiml." Uchechtl se a se založenýma rukama na své hrudi se opřel o zídku, která byla vedle něj. „To jsem nemys-" Než stačil cokoliv říct, ozval se někdo úplně jiný.

„Ah! Jine, neviděl jsi Jungko- Yoongi?!" Yoongi poznal, kdo promluvil. A stejně tak Jin. Yoongi si povzdychl a raději se otočil zády k přicházejícímu mágovi. „Hoseoku..." Na osloveném mágovi se na tváři vytvořil veliký úsměv a přiběhl k Jinovi a Yoongimu. „Konečně ses vrátil! Byl jsi pryč docela dlouho, víš to?" Zasmál se. „Ale vážně. Kde jsi tak dlouho byl? Co jsi tam dělal? Proč jsi tam šel? A-"
„Hoseoku." Jin ho naštěstí přerušil před tím, než Yoongimu z jeho otázek vybouchla hlava. Yoongi se podíval na Jina. „Teď si potřebuju hlavně promluvit s královnou." Hoseok nechápal. „S královnou? Yoongi, řekneš mi, co se stalo?" Yoongi nijak neodpověděl a odcházel směrem ke hlavnímu sálu, kde se většinu času královna nacházela. Než však stačil ujít dostatečnou vzdálenost od jeho přátel, Hoseok znovu promluvil: „Yoongi?" Nejistě vyslovil jeho jméno, doufající, že mu poskytne odpověď. Yoongi se zastavil v chůzi. „Promiň Hoseoku, ale tohle by si měla raději vyslechnout zatím jen královna." Odpověděl mu a odešel.
„Co-" Hoseok se snažil zformulovat nějakou větu, která by ho zastavila, ale marně. Jin mu položil svou ruku na jeho rameno. „Nech ho promluvit si s královnou. Možná ti to potom řekne." Hoseok posmutněl. „Pokud mi to neřekl teď, neřekne mi to nikdy."

~^~

Yoongi vstoupil do hlavní místnosti, ve které byl usazený trůn, opírající se o protější stěnu. Jakmile se za ním zavřeli dveře, udělal pár kroků a poté se poklonil.
„Prosím, zvedni svou hlavu, Yoongi." Ozval se ženský hlas. Yoongi zvedl svou hlavu, jak ho poprosila a podíval se na ni, na jejich Královnu, jak sedí na pozlaceném trůně. Postavil se a promluvil: „Vracím se s novými informacemi, jak se světa lidí, tak i o problému, který se týká nás všech." Královna s úsměvem a zaujetím v jejích očích odpověděla: „Povídej, milý Yoongi."

„Přinesl jsem s sebou dívku, které jsem měl za úkol vymazat vzpomínky. Přinesl jsem ji sem, protože jsme se oba ocitli v nečekaném nebezpečí a tato dívka poskytla cenné informace." Vysvětlil stručně, aby to pochopila. Když neodpovídala, Yoongi pokračoval. „Získali jsme zpět Zakázaný deník, který se málem dostal do rukou démonů-"
„Potkal jsi ho tam, že?" Přerušila ho, opřená svou rukou o trůn. Yoongi nečekal, že ji takhle nečekaně přeruší. „Je...ho?" Zeptal se. V hlavě měl sice pár nápadů, o kom asi tak mluví, ale dělal nevědomého. Královna se usmála a zvedla se z trůnu, na kterém celou dobu seděla. Při zvedání ji pár pramenů zlatavých vlasů spadlo k obličeji, ale Královna si jich nevšímala. „Už jsem ti jednou říkala, že v mázích dokážu číst jako v knize. Poznám, když se něco stalo. Musel to být on, že ano? Namjoon." Po vyslovení jeho jména byl Yoongi překvapen, ale rychle otočil svou hlavu na stranu, než si něčeho povšimla. To ale bohužel nestačilo k tomu, aby se vyhnul jejím dalším slovům: „Takže mám pravdu..." Na konci věty si povzdychla. Yoongi neodpověděl, a to Královna brala jako jeho odpověď.

„Můžeš vejít." Řekla Královna nahlas a Yoongi vytřeštil oči. Přímo za ním se otevřely mohutné dveře, které vedly do této místnosti a uslyšel přibližující se kroky. Rychle zvedl svou hlavu a podíval se na přicházejícího mága, kterého sem Královna zavolala. „Jungkooku...?" Vyslovil jméno přicházejícího. Ten si stoupl vedle něj a také se poklonil. Zvuk zavření dveří byl o pár sekund déle slyšet. Královna mezitím lehce přikývla a řekla mu, ať pozvedne svůj zrak. Následně se podívala na Yoongiho. „Musíme si promluvit o tvé minulosti, Yoongi."