Jiný Svět / BTS / ✓

16. Kapitola - Pravý cíl plánu

~^~

Yoongi vstoupil do Jiminova vypůjčeného pokoje a hned za sebou zavřel dveře. „Jak se cítíš?" Zeptal se ho, zatímco se otáčel zpět k němu. Jimin se rozespale na mága podíval a usmál se, když poznal, kdo to je. „Bylo líp." Yoongi se uchechtl, a to Jimina překvapilo. „Víš, Yoongi..." Řekl, aby upoutal jeho pozornost. „Jo?"
„Naposledy, co jsme se viděli, jsme si tak blízcí nebyli. Navíc to vypadá, jako bys..." Yoongi ho přerušil, protože věděl, co se snaží říct: „Změknul? Jo... asi." Mezitím, co o tom oba přemýšleli, si Yoongi sedl na kraj jeho postele. „Myslíš..." Začal Jimin. Yoongi se na něj podíval a čekal, co dalšího řekne. „...Myslíš, že si jsme teď blízcí jen kvůli tomu, že jsme se našli a zachránili se v době, kdy jsme oba byli citliví?" Yoongi přimhouřil nad tímto slovem oči. „Citliví?"
„Jo... víš, když jsi se vzbudil a já měl vytrhaná křídla, oba jsme byli ten moment hodně citliví na vše kolem nás a našli se." Jimin se po své větě hned uchechtnul a s lehce načervenalými tvářemi plné rozpaků sklonil hlavu, protože si uvědomil, jak naivně to zní. „Promiň, asi si to jen představuju."

„Ne. Já... asi to cítím stejně." Jimin se s překvapením podíval zpátky na něj. Slyšel ho teď správně? „Doteď jsem nevěděl, co to je, ale teď, jak jsi to popsal..." Jimin se k němu o kousek přiblížil, aby mu viděl do tváře, jelikož měl celou tu dobu skloněnou hlavu. Nevěděl proč, ale měl nutkání se dotknout jeho sněhově bílých vlasů. Jimin k nim natáhl svou ruku, ale když se Yoongi nečekaně pohnul, ruku stáhnul zpět. Mág zvedl svou hlavu a starostlivě vzhlédl k démonovi. Nevěděl, proč neodpovídá, a tak se chtěl ujistit, že mu nic není. Proč se ale cítil až tak ustaraně? Nenese za něj zodpovědnost. Navíc, proč ho sem vůbec přišel navštívit? Z jakého důvodu si myslel, že ho potřebuje vidět?
Až teď si uvědomil, že mu srdce bije rychleji než normálně. Šokovalo ho to a odvrátil pohled od démona. „Děje se něco, Yoongi?" Teď měl o něj pro změnu starost Jimin. „Cítíš tohle taky?" Yoongi se ho nečekaně zeptal. Jimin se nechápavě pousmál a naklonil hlavu na stranu. „Co myslíš?" Další pohyb, který Yoongi udělal, byl pro něj nečekaný a pro Yoongiho i dost odvážný.

Mág se nacházel velmi blízko u Jiminova obličeje, až se dotýkali jejich samotnými čely. „Cítíš to?" Zeptal se ho znovu. Oba začali rychleji dýchat a Jimin nervózně oddychl. Rozproudila se mu krev v žilách a cítil, jak se mu zrychlilo bití srdce. Je tohle to, co tím myslel? „J-Jo..." Zašeptal svou odpověď a díval se Yoongimu zpříma do jeho očí. Oba cítili momentálně to samé. To nutkání, které následovalo po tomto Yoongiho odvážném činu. „Mám chuť tě políbit." Řekl mu narovinu Yoongi. Jimina jeho upřímnost zaskočila a cítil, jak mu začínají hořet tváře. Netušil, jak na takovou větu odpovědět, ale jestli to opravdu myslel vážně tak jako on sám, proč to neudělá? „Tak na co... na co čekáš?" Zašeptal s lehce nervózním tónem. Yoongi přikývl a svou levou rukou se dotkl Jiminovo levé tváře. Yoongi se k němu přibližoval a s každým centimetrem byl Jimin více a více nedočkavý.

Než ho však stihl políbit, otevřeli se dveře. „Jimine. Jsem tu pro tvou každodenní prohlídku." Jin se objevil ve dveřích s plnýma rukama potřebných věcí na jeho prohlídku. Yoongi, těsně než Jin uviděl do místnosti, zmizel z Jiminovo blízkosti a objevil se na židli, která stála v rohu místnosti naproti posteli. „Oh? Yoongi, taky jsi sem přišel zkontrolovat Jimina?" Usmál se na něj, když ho uviděl. Yoongi seděl s hlavou otočenou pryč od něj a lehce pokýval hlavou. Kdyby ho teď viděl, pravděpodobně by si myslel, že má horečku. Jeho tváře byly horké a snažil se kontrolovat svůj zrychlený dech hlubokými nádechy. Jin si ho tedy nevšímal a podíval se na Jimina. Když si všiml jeho překvapeného výrazu a červených tváří, začal být podezřívavý. „Stalo se tu něco?" Zeptal se a každou sekundu otáčel hlavou mezi těmito dvěma.
„Už půjdu. Nechám vás o samotě, abys mohl Jimina v klidu vyšetřit." Oznámil Yoongi a zvedl se ze židle. Jin jen přikývl a pořád ho zmateně pozoroval, dokud neodešel z místnosti a nezavřel dveře. Jimin se pořád snažil zpracovat, co se stalo. Políbili se nebo ne? Nic necítil, a proto měl pocit, že je Jin vyrušil v ten nejhorší moment.